Do Prahy na auta, traktory, mamuta, Muchu a k Prašivce.

To obnáší Technické, Zemědělské a Národní muzeum, Obecní dům a pivnici U Prašivky. Hodí se sdělit, že všude je focení dovolené a bez poplatku, tedy když pominu vstupné a útratu u stolu.

VŠECHNY FOTKY JSOU MOJE A KLIKACÍ

Mohl bych začít mamutěm, ale

v Technickém muzeu, kde probíhá do konce dubna výstava Vavříny s vůní benzinu, co ž je průřez historií meziválečného československého automobilového sportu a jeho úspěchů. Obdivovat lze  dvacet čtyři automobilů.

Vzadu nevím, vepředu dvě Aeovky, Nejoblíbenější prvorepublikový lidový sporťák.

Wikov 7/28 Super sport. Zúčastnily se v Brně první Velké ceny v roce 1930. Jeden z vozů dojel na šestém místě.

V posledním ročníku roku 1935 závodilo šest vozů Jawa

V popředí vůz Z 4 ze Zbrojovky Brno. Měl celohliníkovou karoserii. V roce 1934 se zúčastnilo s úspěchem 13 těchto závodních speciálů závodu 1000 mil. Zvítězily ve své kategorii a k tomu jim patřil presidentský pohár za vítězství v družstvech.

Laurin Klement RK/M. Závodil s ním slavný propagátor motorismu hrabě Alexandr Kolowrat.

Bugatti 13. Malý a dynamický vůz okouzli jistou slečnu Alžbětu Pospíšilovou a Vincence Junka. Ta slečna se později  proslavila jako Eliška Junková

Meziválečná výroba uměla pokrýt všechny typy vozů, vyjma závodních speciálů. Pro ty se muselo do zahraničí a často vyhrávala značka Bugatti.Např. 37A

Trošku výjimkou byl speciál Wikov 7/28 sport

No a ještě jedna perla. Laurint & Klement FC 1908. Vzniklo celkem 19 ks. Na závodech tento Vůz sklízel mnoho úspěchů. Například zvítězil v závodě Petrohrad-Moskva.

Nejvíc strašidelná fotka z Národního technického muzea. Mercedes Benz 540 K v kterém jezdil státní ministr pro Čechy a Moravu Karl Hermann Frank. Samostatný článek zde

Tak ještě nějakou motorku, třeba trojkolovou pro dva. Walter B. S ním jezdil další propagátor motorismu, farář Jan Švec z Dolan u Klatov

nebo trojkolovou pro tři v provedení elegantní Čezety 500 WTH sidecar.

Tento stroj měl ve své době úzce specielní využití u populárních cyklistických závodů za vodičem

a nebo tento pozoruhodný stroj zvaný dálník. Měl kombinovat pohodlí auta s provozními náklady motorky. No nevím.

V žádném technickém muzeu nemůže chybět lokomotiva. Od těch největších, jako je Hrboun

přes menší

až po nejmenší úzkorozchodné.

Tak ještě dva celkové pohledy

a valíme dál.

Čestnou stráž u schodiště do Národního zemědělského muzea tvořily celkem logicky traktory.

Bylo mi divné, proč zrovna sem míří rodiny s dětmi daleko víc než do Technického. Pochopil jsem záhy. Mezi traktory si mohly děti jezdit s traktory a vůbec celkově měla expozice spoustou interaktivních her.

Některé exponáty byly opravdová monstra.

Kdo ví, jak je na pole vůbec dopravila.

V oddělení brambor jsem zavzpomínal na bramborové brigády, které jsem nenáviděl.

Ale ne zase tolik, abych fandil imperialistickému brouku.

Patrně si už hodně pamatuju, když pamatuju i tento způsob vyvážení močůvky na pole.

Národní muzeum. Fotka je z doby, kdy se stály fronty na prohlídku nově otevřené budovy.

Taky jsem si ji proběhl, ale popravdě řečeno, co se exponátů týče, mám z mala muzeum zafixované jako samý šutr, a tak jsem se za dospěla vrátil, abych byl svědkem drastických scén z pravěku.

tady už je ohryzanej už na kost.

Ale našla se i scéna přívětivá, což mamut s mamutěm rozhodně je.

V obecním domě probíhá do konce února výstava obrazů a plakátů Alfonse Muchy. Unikátní počin nabízí nový pohled na celosvětově nejkomplexnější sbírku českého secesního mistra, jejíž základy položila bývalá tenisová jednička Ivan Lendl.

Plakát Monte Carlo-Paříž vytvořil pro železniční společnost.

Častým zákazníkem Alfonze Muchy byla firma Nestle. V roce 1897 se majitelé rozhodli věnovat anglické královně Viktorii k šedesáti letům od korunovace rozměrný plakát. Jeden z největších, co kdy namaloval. Ve třech kruhových medailonech mistr ztvárnil na profilech hlavy královny alegorii průběhu lidského života.

Propagovat cigarety se tehdy ještě smělo.  A ještě k tomu uměleckým vyjádřením.

Například reklamou na cigaretové papírky Los Cigarillos Paris

a rozhodně se nezalekl ani propagaci alkoholu, zvláště likérů.

Pokud někdo postrádá obrazy s českou tématikou,

 už nepostrádá.

Samozřejmě výstava nemůže pominout ani Slovanskou epopej. Projekce se skládá ze tří částí jednoho obrazu, které se nakonec v rozích spojí v obraz celkový.

Autoportrét umělce.

Po takovém kulturním nářezu člověku vytráví a vyžízní, a tu se usmálo štěstí. Najít takovou hospodu jako je U prašivky je skoro malý zázrak.

Měla všechno, svoje postavičky

 výzdobu a

kančí guláš a pivo jako křen.

A ty ceny, no považte sami. Dokonalá tečka za výletem.

Snad jen doplním. Nefiltrovaný Klášter a masopustní speciál.

Předešlá fotoreportáž MORAVSKÝ KRAS A PRÝGL