Pro nás kmety velká nostalgie, zvlášť ty parní mašiny, na které já stále mám slabost. V regulérním vlaku taženém "pařákem" sem naposledy jel v roce 1969 (jih Francie). Na noční jízdy s "pařákem", kdy bylo vidět velký chvost jisker, moc rád vzpomínám. Pro mě, na rozdíl od moderních lokomotiv, parní měly každá svoji vlastní "osobnost", ovšem připouštím, že to samé mohou říkat stoupenci moderních lokomotiv. Někdy se chci do ČR na podobnou akci vydat. U nás, tady na Severu, se počádá něco podobného, ale to je jenom "slabý čajíček" ve srovnání s akcemi u vás v ČR.

na severu kde? U nás je nostalgické jízdy konají celkem často na různých tratích.

To je krása, zvlášť když fotí člověk povolaný

tak trošku jo

Všechno pěkné, Albatros a Stříbrný šíp se mi ale líbí nejvíce.

Karma.

oboje jsou už za života legendyAhoj Ondro

Stejně nejhezčí byly ty parní, vypadaly trochu jako živé bytosti. Jezdily kousek od nás, co jsem tehdy bydlel a nejvíc se mi líbila Všudybylka

jooo to byly doby, ale hasiči v suchém létě moc nadšení nebyli

Nádhera... Karma!

dík

Díky, poslala jsem Vaše oční pamlsky svému bývalému manželovi takto šílenému mašinkáři :)

tak pokud je šílený, může ho to zaujmout