kus země, který asi nejvíc miluju, znám... a ta volha... v tý jsem si vozila zadek jako malá... děda ji prodal, až když to po dvaceti letech škemrání všichni vzdali a on to prodal chlapovi, co vozům rozuměl, co si ho můj děda, který byl životem a srdcem z orliček... přesunutý na totální západ , až si ho děda jako automechanika ověřil a vychoval... takže dojatá dvojmo a až do slanýho rozvodněnýho potokaJaromíre

no vidíš a to se řekne...auto a jaký to je kus různorodé historie dík za návštěvu

Jaromíre, jako vždy máš moc krásnou fotoreportáž, bezvadné popisky...jako bych tam byla také...Díky moc L*

dík za nakouknutí a palec

Jaromíre, ty jsi prostě borec!:-))) Jseš fakt moc šikovnej. Z těch krásných fotek jsem vybrala tři favority: barevný podzim, ty velmi soustředěné krávy při tvé přednášce, a ten barevný talíř:-D

Díky za bezva výlet!

mě teda zaujaly nejvíc ty krávy...ale taliř taky dobrý

A kde je smažák s hranolkama?:-)

špenát po dlouhé době taky potěšil

Krása!

dík za

Moc příjemné pokoukání

a poježdění takydík

Krásně jsem se projela, jako vždy

ani si neměla otlačený zadek jako já

Když 10. května 1945 vystřelil z pancéřové pěsti sovětský voják na kostel v Neratově, aby ho zapálil a zničil, pod jeho nohama ještě žádné Polsko nebylo, pane Šišo.

tak mi to řekli nezávisle na sobě dva domorodci. Neměl jsem důvod jim nevěřit a na celém příběhu od jeho zničení po současný stav to neni podstatné.

Pěkné, avšak "mezi Úpou a Orlicí nebude ublíženo ani slepici", tak furt nelítejte po republice a zástaňte tady.

Zástaňte je blbost, tak reději zůstaňte.

Opět nádherný fotoblog.

Ta Volha bylo dobré pohodlné auto. Jednou jsem s ní jel. K babičce na chalupu jezdili jedni pražáci ve Volze a jednou v neděli večer mě s ní vzali do Prahy.

Vyhlášená nádražní restaurace, to se zdá být až neuvěřitelné, ale jídlo na fotce vypadá velmi dobře. Tak je to asi pravda.

Jardo díky..ta restaurace je vyhlášená široko daleko...pokud jsem v dosahu...nikdy se nezapomenu jír přež...pardon..přejíst