........ trochaj s podivem, že ten Mnichov a následnej zábor nejni jaksi v mediálním kurzu (?),- ..... aspoň že umijou řádně vokomentovat ten vodsun, to vyhnání a s tem spojený represálie Čechů na Němcích,- to si vždycky pošmáknu!

Ano , vybavuju si, jak otec vzpomínal, jak to zkomplikovalo i běžný život obyvatel, že ze dne na den začali chodit do vedlejší obce potajomky s rizikem velkých problémů , protože překračovali hranici. Nakonec, našel si, v tomto uměle vytvořeném zahraničí, i moji matku.

tak vidíš jak se osudy motají

Jsem zvědav, zda se tu rozvine diskuse, zda jsme se měli bránit nebo ne. Můj otec se narodil také 15. března a účastnil se mobilizace. Vyprávěl, že by si stejně ani nevystřelili, protože někdo sabotoval dodávku střeliva a oni dostali nevhodnou ráži.

Finové se sovětům postavili, byť za cenu velkých ztrát.

Díval jsem se do dvou stolních kalendářů. Ani zmínka.

Díky za připomenutí.

ano, v kalendářích to neni.

.

Je smutné, když musí blogeři místo médií připomínat toto neblahé výročí.

Pěkná připomínka smutného výročí.

karma.

Nikdy na to nesmíme zapomenout

Ono to mělo tragickíé dopady několikrát. Babička, mojí mamky, musela s rodinou odejít ze Sudet v 1938 po té, co Beneš bez odporu odevzdal pohraničí Němcům. Během války , vlastně v den osvobození babička, přišla díky Němcům o syna, mého strýce, kterého jsem nikdy nepoznal. Po válce si musela statek,obsazený Němci koupit, protože Československý stát to bral jako německý majetek. Pak o ten statek přišla během kolektivizace. A nebyla sama.

Díky za připomínku tohoto výročí.

nedávno jsem sledoval pořad o moravských Charvátech, to je šílený jek je to mlelo ze všech stran a dorazili komunisti.

Také se musím zastat ČT, ta toto výročí připomíná.

Minusáři by měli dokázat, že ne.