Je to jako návrat k přírodě. Když jsem byl mrně, pobýval jsem hojně u babičky v Posázaví. Až takové jako v článku to nebylo, pravda, elektriku tam měla a domek byl cihlový, ale to bylo z civilizačních výdobytků asi tak všechno. Moc rád na ty časy vzpomínám

tak pamatuju, jak jsem chodil pást krávu...to byla atrakce.

Tyhle skanseny jsou kašírovaná líbivost, něco jako disneyworld na kvadrát.

Skutečný život našich předků byl mnohem obtíženější a nelíbivější.

V žádném skansenu neucíte například ten zápach, v žádném nenajdete kuřince a kozí bobky na podlaze. Nikde vám nepředvedou přeplněnost, děravé stěny, protékající střechy, zvířata v jedné místnosti s lidmi. Vrcholem objektivní informace je, že děti chodily spát do seníku, protože v obytné místnosti pro ně místo nebylo.

já bych to tak černě neviděl, vidět zařízení na kterým lisovali lněný semeno, funkčí mlýn, atd nemůže nikomu uškodit...to je to samý, jakobyste to tvrdil třeba o parních lokomotivách..málokdo ví, jaká to byla dřina, kolik hodin před výjezdem se musela předtápět a pod. a přesto to má svoji vypovídající hodnotu.

Víte, co si myslím? Že naši předkové uměli žít, čert vem všechny vymoženosti moderní doby! Po tomhle bych zatoužila...

no, ale jak dlouho by Vás to bavilo.