Důvodem je odmítnutí politiky přerozdělování, která se zrodilo v chytrých hlavách z migrační krize. Při vědomí vážnosti situace se mi zdá velice přesné a výstižné pojmenování, které zaznělo z Polska.
Polsko má morální právo nepřijímat uprchlíky, neboť nezavinilo špatnou situaci v zemích, odkud pocházejí. Nezneužili jsme státy, z nichž nyní tito uprchlíci přicházejí do Evropy, nevyužívali jsme jejich pracovní sílu a konečně, nepozvali jsme je do Evropy. Máme plné morální právo říci ne. prohlásil Jaroslaw Kaczyński.
Podobné hlasy zaznívají i z Maďarska a Slovenska. Jen naši představitelé jsou poněkud uhlazenější. Nejvíce se odvázal Chovanec prohlášením, že letos uprchlíky přijímat nebudeme. Chvályhodné ale je, že do této skupiny vůbec patříme.
Podobná prohlášení nemíří ani tak k samotnému faktu lidské solidarity, ale způsobu uplatnění nebo spíš vymáhání nebo vnucování. Na to jsme dost hákliví.
Státy Visegrádské čtyřky kopírují nálady vlastního obyvatelstva a snad i hájí jeho zájmy, což považuji za přirozené a demokratické. Pokud by svůj současný postoj pozměnily a přistoupily na vnucovaná pravidla, nutně by se to projevilo v náladách obyvatelstva a následně u voleb a výsledky by potom k moci dovedly strany, které by se evropským mocipánům ještě více nelíbily. Otázka je, zda si to vůbec uvědomují. Zatím si melou jen svoji.
Prostor bývalých států sovětského bloku prostě neni multi, jako třeba Francie nebo Německo, kde jsou už ve Frankfurtu nad Mohanem rodilí Němci menšinou.
Jako důsledek současné západní politiky je samostatnou disciplínou nelegální převaděčství. O to smutnější, že mezi lumpy figurují i Češi. Hold prachy jsou prachy. Za jakoukoliv cenu.
Nová fotoreportáž AUTO A MOTOVETERÁNI
