Svratka a zvláště pak Svitava je moje srdeční záležitost. Každý rok tu zahajujeme a končíme cyklistickou sezonu. S nadsázkou pravím, že zde jezdíme nazpaměť. Kdo trasu zná, zvláště pak podél Svitavy, dá mi za pravdu, že je super.
VŠECHNY FOTKY JSOU KLIKACÍ.
Poslední letošní cyklovýpravy se zúčastnilo zdravé jádro týmu,
včetně technického doprovodu.
Sraz byl na jednom z mnoha kouzelných míst Českomoravské vysočiny, v Bystrém. Zde se točil film Všichni dobří rodáci. Jeho režisér Vojtěch Jasný tu žije.
Na výpravách se člověk může setkat i s nechtěně morbidním pohledem. S místním památníkem obětem fašismu si tu zahrála blbá hříčka náhody, kterou nikdo nechtěl.
V této chaloupce je expozice ševcovského řemesla, o kterém neni úplně jistý, jestli ho ještě někdo umí.
Pak následovalo trošku stoupání a boží sjezd k Vírské přehradě, tedy už k Svratce.
Přehrada má pozoruhodný indikátor stavu vody. Tato betonárka zůstala na místě i po dostavění přehrady. Když neni pod vodou vidět, stav hladiny je optimální.
Šup přes silnici na druhou stranu mostu. Od těchto míst nás řeka provázela až k soutoku.
Skály u hráze jsou k výcviku horolezců jak stvořený.
A pokud jsme malinko odskočili, tak zase jenom k vodě.
To už se nám z dálky hlásil ve zvláštním oparu jeden známý hrad. Mám na něj hezkou vzpomínku. Zde jsem poprvé, ještě jako malý malý děcko, seděl na motorce. Bylo to ještě v době mírně rozvíjejícího se socialismu a na cestovní BMW mě posadil tehdy ještě západní Němec.
Pernštejn se vyjasnil až z přednádvoří
a z nádvoří.
Lenochy k němu z nedaleké Nedvědice vozí nahoru a dokonce i dolu ekovláček.
S některými ale nehnul ani vláček.
Za pozornost stojí pod hradem tato skromná chaloupka.
Našim prvotním cílem však bylo především zdolat v Nedvědici pyramidy, jak je tento přírodní útvar uveden v jídelním průvodci jednoho z penzionů.
Nasedat a jede se dál. Kdo ale rychlost přehání, může snadno v Černvíru minout stále funkční dřevěný most přes Svratku.
A kdo nejede vůbec, je vysvobozen na kraji Tišnova v samoobslužném cyklo servisu.
Jen kousíček vedle v Předklášteří stojí klášter Porta coeli Cisterciáckého opatství.
To už bylo na dostřel Brno.
Z bezpečnostních důvodů jsme ale štatl jenom lehce lízli kolem Ronda kdo válí Kometa,
protože nebezpečně blízko na slabší povahy číhá restaurace Výtopna. A to bychom dojeli kdo ví kam, a kdo ví kdy.
Postupný cíl a polovina trasy, soutok Svitavy a Svratky.
Z mostu se soutoky sice fotí dobře, ale šup na druhou stranu mostu nebude, to bych vyfotil ledatak jakýsi obchodní centrum. Přesto někomu stojí za to, přijet si pro pohled i na jednom kole.
Věřte nebo ne, cesta zpět proti proudu Svitavy je už jen romantika. Kdo nejel neuvěří, že projel půlmiliónový město od jihu na sever. A byly doby ještě romantičtější, před několika lety se část cyklostezky zdolávala takto.Dnes už vede nová, asfaltová po druhé straně. Byli jsme pionýři, ne-li cyklističtí misionáři.
Provoz na cyklostezce je natolik silný, že raději zrušili i vlakovou dopravu.
Jsme stále jen kousek od centra. Tento úsek má tu výhodu, že zde nepotkáte maminky na online bruslích, s kočárkem a špunty v uších,
ale když se Svitava jen trošku rozlobí, může tento úsek zaskočit i zkušený cyklisty.
Lidové tvořivosti se na trase meze nekladou ani nezakazují.
V Obřanech městská část cyklostezky končí. Zastávka jak dělaná na kafe s rumem.
Dále se pokračuje lesem.
Trasa a řeka je v těchto místech úžasná,
o to víc překvapuje, že kačeny se sdružují na čističce v Bílovicích nad Svitavou.
Panoramato obce. Zvláštní most, tvořený dvěma oblouky proti sobě, sokolovna, památník S.K. Neumana, kdo by neznal Knihu lesů vod a strání, což je název který tento kraj přesně charakterizuje a dvě vily.
obě jsou noblesní, tak alespoň jednu přiblížím
a přiblížím i smysluplnou zastávka U Ševčíků.
Svitava je tu noblesní dámou v létě i na podzim a
kdo zná řeku jen ze Svitav, těmto snímkům neuvěří.
Přesto se před ní sklání i vrby.
Tady příroda stopy civilizace zahlazuje.
Adamov. Právě tu probíhal závod kolokár. Na kopec je vyvážel traktor.
Zde jsme potkali tématicky spřízněný cyklotým
a mnoho dalších cyklistů, motajících se bez jasného cíle.
Za Adamovem je oblíbenou zastávkou oslí farma.
Do údolí Svitavy se mezi adamovské stráně vešly i koleje a deset tunelů.
Šup na druhou stranu tunelu. Railjet z něho právě vyjíždí a za chvíli zastaví v Blansku.
Ještě před městem další soutok. Tentokrát Punkvy se Svitavou.
Když kdesi nahoře zaprší, má řeka přítoků víc.
Stihli jsme to akorát a honem do nedalekého zámku v Rájci Jestřebí,
fotit monumentální nevěstu.
Nová fotoreportáž...pro změnu... FOCENÍ V ČECHÁCH
