Jak jsem v Karviné ztratil předsudky a objevil s mírným předstihem ty pravý lázně.

Ostravsko jsem měl zafixovaný jako nevlídnou krajinu plnou dolů a smogu ze železáren, ale předsudky lze odstranit pouze osobním poznáním, jinak zůstanou v hospodský podobě. Rázný krok k jejich vymýcení jsem učinil V Karviné.  

VŠECHNY OBRÁZKY JSOU KLIKACÍ

Dovolenou v Karviné a okolí jsem viděl poněkud černě.

Ale  jen do první zastávky v Orlové, před kostelem Narození Panny Marie.

Tento pohled si nijak nezadá s pohledem na katedrálu.

A zrovna tak zámek v Petrovicích s rozlehlým parkem. Dýchá pohodou, i když

vyumělkovanou přírodu moc nemusím. To zavání snobismem, zvláště když pod trávníkem je parkoviště pro auta od Mercedesu vejš.

Do Karviné se mi podařilo proniknout hned napotřetí a k tomu přímo na náměstí. Pravda, do prvního focení se namotal rušící prvek,

ale už z druhýho dýchala pohoda. K tomu žádný provoz a samá zahrádka. Jen usednout a

vybrat si...když víte co.

Třetí pohled na dolní část náměstí s parkem, sochou TGM s dominantou zámku Fryštát už byl dokonalý.

Ať už ve dne

nebo v podvečer.

Toto místo foťák přímo uhranulo.

Pravda, někdo může u této hlášky zkamenět s nadutou hubou, ale díky za ten fakt. Jak asi mohl zámek dříve vypadat, když tu sídlil wehrmacht, Rudá armáda a pak nějaká státní správa a stát na opravu neměl prachy. Podobná oznámení jsou na mnohých oživených památkách.

Velkou zajímavostí města a regionu je kostel svatého Petra z Alkantary, který se v důsledku důlní činnosti propadnul skoro o 40 metrů a naklonil o 7 stupňů.

Náměstí a okolí zámku je sice zóna klidu, ale ne že by se tam nic nedělo. Některý scénky byly i napínavý, tak schválně...kolik...

...zrak děvčata nasměrovala hned naproti na další atrakci, ještě víc romantickou.

Trasa vyjížďky vede rozlehlým zámeckým parkem. Kdo by tu hledal tolik zeleně.

A vůbec, místo v toxických lagunách se tu obloha koupe úplně jinak.

Na konci parku se klene most přes řeku Olši.

Na tomto břehu už je území lázní Darkov.

Na mostě lze učinit i osudový rozhodnutí...Běda, jestli fotka nevyjde...Novomanželovi je to evidentně fuk.

Nejvíce mě upoutal tento lázeňský dům. Nechápu sice proč, ale na parkovišti už zbylo jen jedno místo přesně na motorku.

Více mě však prozatím upoutala hospůdku hned naproti. Jen se potvrdilo, že tento kraj je hláškám zaslíben a

důležitý oznámení visí všude.

K těm co zabloudili a ještě k tomu zapomněli mobil, vyšlo město operativně vstříc...Za předpokladu, že si pacient vzpomene, kde má schovaný číslo.

Kdo si už nepamatuje vůbec nic nemusí zoufat, pomůže Evropská unie.

Hned v bodě č.1.se praví...Pokud zapomenete kde se právě nacházíte, zůstaňte na místě, dokud Vás neobjeví lázeňská hlídka.

Další město jsem znal jen z hlášení na vlakovým nádraží. Nebyl žádný problém se do Bohumína trefit. Jenže jsem netušil,

že existují Buhumíny dva. Starý a Nový....ten první s dominantou Kostela Božského Srdce Páně, který se přede mnou schovával

ať jsem dělal co jsem dělal

a když už to trochu šlo, tak zase nebyl pořádně v záběru. Ale komplex je to úchvatný.

Ve Starém Bohumíně bylo z ouředního oznámení zřejmý, že tu nejsou cizinci a nikdy ani nebudou.

Trefit se mi podařilo taky do obou Těšínů. Ten Český se tvářil poněkud ospale,

zato polský byl plný života a holubů.

...Někteří byli dost oprsklí.

a samozřejmě i nabídky, která korespondovala s českou poptávkou. Měna univerzální. Kačka, Zlotý, Éčko.

Při plným vědomí zodpovědně prohlašuju, že kraj k turistice a cykloturistice přímo vybízí. Už teď se v krajině pohybuje tolik cyklistických výprav, že je třeba jednotlivý členy k týmový příslušnosti označovat.

Cesta zpět už byl fofr s krátkou zastávkou v Opavě, městě květin a parků. To každý ví, ale každý možná neví, že mají noblesní vlakový nádraží.

 Další krátká zastávka hned nedaleko...nápověda číslo 1

Ještě větší...

a úplně největší, i když s věží, která k němu nepatří. Teď už poznal každý Hradec nad Moravicí.

Rád přiznávám, že výlet do kořene vymýtil moje předsudky, při zachování všech očekávaných služeb. V jednom případě jsem to dokonce vzal jedna ku

jedný....skoro.

mrkněte také na souseda  OSTRAVA JAKO NA DLANI

Autor: Jaromír Šiša | pátek 18.11.2016 10:39 | karma článku: 47,49 | přečteno: 51597x
  • Další články autora

Jaromír Šiša

Mám radlice v ponoru.

12.1.2024 v 8:11 | Karma: 37,74

Jaromír Šiša

Evropa v područí islámu.

9.11.2023 v 13:35 | Karma: 40,83

Jaromír Šiša

Vstávej, obsadili nás Rusáci.

21.8.2023 v 8:03 | Karma: 41,72
  • Počet článků 550
  • Celková karma 38,02
  • Průměrná čtenost 3809x
68 let, ve volných chvilkách pro vlastní potěšení cestující, fotící a píšící.

Seznam rubrik