Jak jsem kdysi taky nastoupil do první třídy základní školy.

29. 08. 2016 13:39:06
V předškolním věku mě nejvíc bavilo hledat pokémony na haldách uhlí elektrárny. Čudila nám do oken. Rodiče měli vystaráno a nadšení jim opadlo až po návratu horníka ze šichty. Tím ale romantika nekončila. Následovalo zažehnutí

věčnýho ohně pod kotlem, ohřátí vody, přepuštění do plechový vany a následně vynošení do sklepního kanálku.

V době rudýho gentlemana a jeho bílýho bratra s neomylnou opakovačkou však žádnýho kluka nelákalo stát se předákem nebo dokonce vyznamenaným úderníkem. Už tehdy bylo třeba vzít v boji s bledými tvářemi spravedlnost do vlastních rukou a každý chtěl položit život za práva indiánů nebo se aspoň oženit s Nšoči, A tak i řadový indián na haldě uhlí musel být vyzbrojen minimálně tomahavkem. Kdo však chtěl velet jednotce ani s lukem neobstál a nutně potřeboval pušku. Štěstí mi přálo a na bílém trhu jsem vydražil nefunkční vzduchovku. Okamžitý jmenování kmenovým náčelníkem bylo jen otázkou prvního zasedání Rady starších. Jenom koně jsme tehdy neměli, asi proto jich mám dnes pod sebou stádo...No prostě krásný život normálního, vyrovnanýho indiána.

Vše se však změnilo nástupem do první třídy, kdy pero z čelenky vystřídalo pero psací. Že do věčných lovišť putovalo oslovení náčelníku Mlčící puško čert vem, zdaleka nebylo tolik traumatizující. Pokřikováni Šiško jsem zvládal s noblesou, ale těžce zhojitelnou ránu způsobilo odborný nařízení, předělávat leváky na praváky. Ach jo, už jenom trefit se pravou rukou do kalamáře byl úkol pro pokročilý, ale i plnicí pero umělo později slohovou práci zdevastovat s konečným výsledkem za 5. Text byl natolik ukryt pod nánosem kaněk, že moje hluboký myšlenky neuměl nikdo předat lidstvu. Ani soudružka učitelka. Jako by tehdejší heslo...Kupředu levá, zpátky ni krok...nejednou neplatilo.

A tak neustálým pendlováním psací potřeby z levý do pravý jsem postupně zblbnul. Dodnes nevím, která strana je levá či pravá a s moji navigací si láme hlavu i nejchytřejší džípíeska. Dokonce i jedna ze základních lidských činnosti mi zkraje dělala problém...

Zásahem moudrýho školství jsem dokonale předělán. Píše pravou, lžíci i příbor držím podle mentální situace, aniž bych věděl jestli dobře, a to ostatní dělám výhradně...levou.

Ale zároveň je neskonalou zásluhou tehdejšího výchovnýho programu, že mě nenutili držet v pravý i sekerku, To už by mi ze všech končetin zbyla jen pravá ruka.

Dnes už jsou všichni prvňáčci bez stresu a vyrovnaní. Jen pouhá představa, že mydlí do mobilu levou rukou, je pro mě zdrcující.

Dále nabízím fotoreportáže DO KRNOVA NA KOLE a ŽELEZNÝ FOTOBLOG

Autor: Jaromír Šiša | pondělí 29.8.2016 13:39 | karma článku: 38.53 | přečteno: 1208x

Další články blogera

Jaromír Šiša

Celoroční putování kolem Svitavy a Svratky, přes Brno až na Kníničskou přehradu,

což je zapomenutý termín, a tak srozumitelněji řečeno...Když rampluje zoncna, hodím dečmena pod křídlo, klofnu do šrajtofle pětikvalt a valím smirglem špiclovat kocóry na Prýgl...a každému je cíl naprosto jasný. Tak šup, valíme.

19.2.2019 v 8:41 | Karma článku: 34.63 | Přečteno: 779 | Diskuse

Jaromír Šiša

Bechyně plná panoramat a skoro samá voda k tomu.

Kořením cyklistiky jsou kopce a panoramata, ale vozit se z kopce podél toku řeky taky není špatné. Bechyně a okolí uspokojí různé druhy turistiky, zvláště pak vodní a šlapací a železniční.

5.2.2019 v 8:38 | Karma článku: 38.35 | Přečteno: 1252 | Diskuse

Jaromír Šiša

Albánie, Krujë, město pod horami s báječnými panoramaty.

Zde se narodil albánský národní hrdina Skanderberg. Hlavní turistickou atrakcí je hrad, hrdinovo muzeum a orientální trh. Přidal bych ještě famózní pohledy z pečlivě vybraných míst.

21.1.2019 v 8:37 | Karma článku: 36.89 | Přečteno: 1065 | Diskuse

Jaromír Šiša

Adršpach a okolí na kole a malinko i pěšky.

V novém roce se hodí začít od začátku, tedy od A. Adršpach je vyhledávaná turistická atrakce. Skály i celá oblast se dá procourat, ale i objet a v okolí najít spoustu zajímavých míst.

8.1.2019 v 8:08 | Karma článku: 39.40 | Přečteno: 1337 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Mirek Vojáček

Jak JXD našel svého šmejda

Měl jsem sen. Na mou přednášku přišel JXD. S jistotou kobry si vyhlédl svou kořist. Bylo to tak snadné, nemohla se bránit. Já jsem byl tou obětí.

20.2.2019 v 11:01 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Karel Trčálek

Věřím tomu, že Jana Masaryka určitě zabili britští agenti

Není experta, který by nebyl přesvědčen, že Jana Masaryka (stejně jako Heydricha) zabili britští agenti právě proto, že je o tom přesvědčen

20.2.2019 v 9:23 | Karma článku: 6.57 | Přečteno: 330 | Diskuse

Jan Řeháček

Co všechno v apatyce nekoupíte

"Komu není shůry dáno...", znáte to. Ale co mu vlastně není dáno? Moderní psychologie rozklasifikovala mentální schopnosti do tolika ohrádek, že by se s jistou nadsázkou dalo říci: "kolik inteligencí máš, tolikrát jsi člověkem".

20.2.2019 v 9:09 | Karma článku: 10.33 | Přečteno: 186 | Diskuse

Vladimír Kuchař

Seriál Most! Propaganda ve stylu majora Zemana?

Seriál, při kterém, se většina lidí zasměje. A stejná většina si nepoloží otázku: je to jen zábava nebo i kus propagandy?

20.2.2019 v 8:58 | Karma článku: 22.77 | Přečteno: 569 | Diskuse

Michael Laitman

Najít definici štěstí

Štěstí nelze změřit ani bohatstvím, ani velikostí bytu, množstvím elektrospotřebičů ani úspěšným podnikáním.

20.2.2019 v 8:49 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 55 | Diskuse
Počet článků 403 Celková karma 37.61 Průměrná čtenost 3610

63 let, ve volných chvilkách pro vlastní potěšení cestující, fotící a píšící.

Najdete na iDNES.cz