Jaromír Šiša

Korsika, Calvi, rodiště Kryštofa Columba.

9. 11. 2015 12:44:04
Calvi leží na severu ostrova. Pro turisty je městem zaslíbeným, protože na relativně malý ploše nabízí mnoho turistických lákadel a židliček k posezení u kávy, pastisu a někdy i piva. Na to jsme brzo zvykli.

Fotky označený vpravo dole Klik, se po odkliknutí otevřou v lepším rozlišení.

Mohlo by se zdát, že Korsika je rodiště slavných. V případě Napoleona neni pochyb. v Ajácciu má několik pomníků a jeden z nich monumentální, viz samostatná fotoreportáž zde.

article_photo

Traduje se, že v Calvi se zase narodil objevitel Ameriky...který k jejím břehům nikdy nedoplul...Kryštof Columbus. Neni to ale jistý, stejný narok si dělají i Benátky. Patrně proto je ve srovnání s Napoleonem jeho pomník skromnější.

Ale hezky po pořádku. Vyrazili jsme hned ráno.

article_photo

Při jízdě podél pobřeží nelze minout granitový útvary.

article_photo

Na to by se dalo dívat furt, ze všech úhlů i vzdáleností,

article_photo

ale řidič to vidí malinko jinak.

article_photo

Tato scénka pocity nezkušených řidičů dokresluje. Pani řidička se rozklepala a rozhodla, že to nedá ani tam ani zpět. Stejný názor měla i její navigátorka. Nakročený motorkář to vyřešil operativně. Ne že by ji od volantu přímo vyhodil...vlastně vyhodil a manévr provedl sám.

Cesta do Porta tím byla otevřela. Ale žádný zdržování, hezky dolu a zase nahoru.

article_photo

A ještě výš. Místní pláž, chráněná zálivem, je považována za jednu z nejkrásnějších.

article_photo

Calvi se nijak nevymyká z místních zvyklostí nebo spíš stavebních možností. Přístav a úprk nahoru.

article_photo

tedy k pevnosti.

article_photo

Cesta vedla podél přírodního útvaru, o kterým si nejsem jist, jestli ho pro lepší efekt nedotvořil člověk.

article_photo

Kostel nahoře byl už zcela jistě lidským dílem.

article_photo

Za tmy je celý areál nasvícený. Ve dne samozřejmě světla zhasnou, ale než místní elektrikář oběhne všechny lampy v uličkách, chvilku to trvá. Poslední lampu vypínal už za denního světla, jak si můžete povšimnout vpravo dole.

article_photo

Některý prvky pevnostního areálu vykazují spíš běžnou občanskou zástavbu.

Do uliček musí turista nejdříve projít aklimatizační nebo spíš klimatizační zónou.

article_photo

Pak už je to uličková pohoda.

Někdy však neni jistý, jestli nevedou spíš k někomu domů. Pak se turistika změní na nečekanou návštěvu.

Původní dlažba uličkám sluší určitě víc,

article_photo

než ta současná.

Ani kombinace neni kdovíjaká.

Výhodou nažďuchaných obydlí je, že na domovní schůze se nemusí do kočárkárny a běžný problémy se dají vykřičet operativně kdykoliv. Dovedu si to živě představit na italský způsob u půlnoci.

article_photo

Pokud se nešinec nestačí zbavit návyků z domoviny, může si zanakupovat, co peněženka ráčí.

Ale lepší je najít si dobrý místo,

article_photo

objednat místní specialitu, o který do poslední chvíle nevíte co to bude a

article_photo

doplnit tekutiny z místních zdrojů. I když osum éček je docela mazec.

Ale nejdůležitější je najít si dobrý výhled.

article_photo

Ceny vůbec nejsou pro našince veselý zjištění a nejenom co se piva a sušených švestek týče. O jiném zpracování patrně nic netuší.

Město žije nejvíc v přístavu a

article_photo

vyvolení jedinci v podpalubí.

article_photo

Cesta zpět vedla opět kolem panoramat a hned po dojezdu...

article_photo
už za šera...šup do moře.article_photo

Související fotoreportáže Trajekt a ještě víc Sarténe, město vendety

Autor: Jaromír Šiša | karma: 36.15 | přečteno: 1212 ×
Poslední články autora