Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Stalin, pragmatický a stále oslavovaný ďábel mocenského teroru.

3. 11. 2015 13:17:55
V případě Ruska mám pochopení. Byl personifikovaný jako symbol vítězství, i když válku vyhráli především obyčejní vojáci. Jeho největší zásluhou patrně bylo, že oproti Hitlerovi nechal velet generály. Zájem všech byl stejný.

V předválečného období proběhl fatální proces s trockistickým centrem v Rudé armádě, kterému padlo za oběť mnoho schopných důstojníků, včetně maršála Tuchačevského. Stalin tak před válkou ochromil celou armádu. To jenom o vojenských zásluhách, ale systém tak fungoval i v ostatních oblastech.

Bolševické vládnutí bylo založeno na třídním boji, teroru proti politickým odpůrcům i vlastnímu obyvatelstvu, prostřednictvím strachu. Ruku v ruce s tím probíhal boj, mezi jednotlivými mocenskými skupinami a jednotlivci. Nebyl to boj zlých proti hodným, ale prohnaných proti ještě prohnanějším. "Právními" prostředky byly politické procesy nebo přesněji jejich konstrukce. Jagoda, Ježov. Neomezení vládci a zároveň oběti. Každá revoluce požírá svoje děti. O tom se přesvědčil už Robespierre nebo Danton. I my můžeme do seznamu přispět. Třeba Slánským.

Trockistické centrum bylo oblíbené rčení. Jméno poskytnul Lev Davidovič Trockij. Tvůrce Rudé armády a Leninův blízký spolupracovník. Po jeho smrti byl vypovězen a v roce 1936 se usadil zdánlivě v bezpečí za oceánem. Málo platný. Zemřel v Mexiku, po atentátu agenta NKVD Ramóna Marcadera. Pro svůj mezinárodní vliv se stal pro Stalina osobní nepřítel.

Zdánlivě nedotknutelný leningradský stranický tajemník Sergej Kirov byl miláčkem strany. Na pokyn Stalina jej v roce 1934 zavraždila tajná policie, jako součást ďábelsky promyšleného plánu. Ten odstartoval další vlnu procesů. Každý z nich měl svůj název, který zpravidla obsahoval nějaké centrum a počet obviněných. Trockistická centra už trochu vyprchala, ale nebezpečí bylo posíleno o centra, obviněná z Kirovovi smrti.

Věnovat se jednotlivým procesům by bylo smutně dlouhatánské čtení. Vždyť čistky pokračovaly i po válce a ještě v roce 1953 bylo "odhaleno" spiknutí lékařů. Předsevzali si, že zkrátí aktivní život veřejných činitelů. K tomu už nedošlo, Stalin v témže roce zemřel.

Strach ovládal obyčejného člověka i doposud mocného aparátčíka. Ztratit slovo za špiona, znamenalo podepsal si ortel a nejenom to. K procesům patřilo oslavování prozřetelnosti Stalina, jako jeho osobní příspěvek k očistě strany. Na základě trvalého strachu se vládne dobře. I "usvědčení" profesionální revolucionáři se hbitě přiznali a "odkrývali" další nepřátele. Cesta k zachování života nebo dokonce ke svobodě tudy však většinou nevedla. Jak to říkal Gottwald? Jezdíme se učit do SSSR. Učení mu šlo.

Smutným konstatováním je, že na obhajobu procesů tehdy vystoupili takoví velikáni jako Bertolt Brecht, Romain Rolland a u nás třeba autor sbírky básní Kniha lesů vod a strání, Stanislav Kostka Neumann. Nutno však přiznat, že o rozsahu událostí neměli dostatek informací nebo spíše ani zdání. Díky novým informacím jsme na tom lépe. Snad tak zůstane také u pokolení příštích.

Použité zdroje: Slava Katamitze Věrní soudruzi, nelítostní kati. Amy Knight Berija a další.

Mám i veselejší témata, třeba podzimní barvy z Českomoravské Vrchoviny.

Autor: Jaromír Šiša | úterý 3.11.2015 13:17 | karma článku: 35.30 | přečteno: 1448x

Další články blogera

Jaromír Šiša

Putování Prahou aneb z Bílé hory stále z kopce až na Staroměstské náměstí.

Na historicky strastiplném putování mě na začátku ani na konci nic drastického nečekalo. Co se událo během mojí cesty už je vlastně taky historie, ale mnohem živější, veselejší a zdokumentovaná.

21.11.2017 v 9:06 | Karma článku: 35.26 | Přečteno: 748 | Diskuse

Jaromír Šiša

Absence osobností a rozumu na pravici. Ze zoufalství padla volba naTopolánka.

Jaroslavu Kuberovi zakázala kandidovat manželka. To se u Petra Nečase nedalo předpokládat, tak volba padla na Mirka Topolánka, jehož aféry jsou více zapomenuty. Ale nejdříve bylo třeba zahrát divadlo a pověsit lidem bulíky na nos.

7.11.2017 v 9:08 | Karma článku: 44.63 | Přečteno: 5400 | Diskuse

Jaromír Šiša

Ostrava jako na dlani.

Moje předposlední návštěva Ostravy byla letitá a moc toho nepamatuji, ale dost na to, abych se po mnoha letech občas necítil skoro jako v Jiříkově vidění. Předsudky neplatí, Ostrava už není černá, ale čistá, zelená a plná změn.

2.11.2017 v 9:12 | Karma článku: 39.00 | Přečteno: 1516 | Diskuse

Jaromír Šiša

Babiš má napečeno i pro partnery. Záleží na tom, jaký budou mít hlad po moci.

Ve změti politických stran se hlasy lovily jako ryby v sádku. Ale ne zase až tak, aby se vítězové mohli okamžitě nabažit moci. Potřebují někoho, kdo nakonec překoná všechny delegované diety a začne se cpát taky.

24.10.2017 v 9:41 | Karma článku: 36.32 | Přečteno: 1259 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Jan Dvořák

Kádrovačka Witovská z ČT

Včera poslanecká sněmovna i Česká televize měly perný den. Volilo se vedení komory, a televize vedle přenosu, cítila jako obvykle veřejnoprávní povinost divákům víc než naznačit, co si o volbě a jejích aktérech mají myslet.

23.11.2017 v 9:24 | Karma článku: 26.53 | Přečteno: 576 | Diskuse

Jan Tichý(Bnj)

Zopakujeme si volební „fackování“?

Radši bych se tomu vyhnul a měl vládu ustavenou, podporovanou, dělnou, sdílnou a vlídnou. Je ale možné toho dosáhnout u nás, když se to (zatím) nepodařilo ani ve vyspělém a demokratickém Německu?

23.11.2017 v 9:05 | Karma článku: 5.55 | Přečteno: 139 | Diskuse

Andrej Poleščuk

Zemanova cesta do Ruska a rok 68

V tomto blogu jsem se rozhodl, že budu trochu spekulovat. Můžete mít tedy odlišný názor a pokud máte, napište mi ho do komentářů.

23.11.2017 v 9:00 | Karma článku: 13.00 | Přečteno: 220 | Diskuse

Jakub Černý

Kalouskova presumpce viny neexistujicí

Včera jsem se odvážil pustit si přímý přenos z Poslanecké sněmovny, většinu času hovořil Miroslav Kalousek a na závěr měl dokonce tiskovku, kde se opět (všiml si, že je po volbách?) opřel do jím nenáviděných Pirátů.

23.11.2017 v 8:43 | Karma článku: 28.37 | Přečteno: 613 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Šokující hlas rozumu

Představme si televizní diskusi, na jejímž začátku položí moderátor otázky: Co je Česká republika? Co reprezentuje? Je to stát? Skupina? Teroristická organizace? Entita?

23.11.2017 v 8:17 | Karma článku: 10.78 | Přečteno: 403 | Diskuse
Počet článků 367 Celková karma 39.73 Průměrná čtenost 3529

61 let ve volných chvilkách pro vlastní potěšení cestující, fotící a píšící.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.