Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Korsika a vendeta. Sarténe, nejkorsikovatější město.

20. 10. 2015 12:37:14
Přehnaný smysl pro čest měl na svědomí 30000 obyvatel ostrova. Ještě v roce 1850 padlo vyřizování účtů za oběť 100 životů. Při současným počtu 320 000 obyvatel je to číslo strašidelný. Dnes vendeta oficiálně už neexistuje.

Obrázky označený dole v rohu KLIKNI se po kliknutí zobrazí v lepším rozlišení.

Město leží ve vnitrozemí, a protože nám moře při ubytování omývalo nohy, bylo třeba začít od píky, tedy od moře a

article_photo

libovolnou cestou,

kolem panoramat dojet k cíli.

article_photo

Sarténe je o nedostatku místa. Do města se vystoupá k tomuto kostelu

a pak se pěšky dojde k támhletomu kostelu.

Trasa vede po vrstevnici, takže se turista neunaví a nemusí fotit s prstama natlačenýma do špiček bot.

article_photoarticle_photo

Zdatnější vystoupají do centra po schodech,

article_photo

což lépe doložím takto. Je to i názorná ukázka symbiózy s všudypřítomným kamenem.

article_photo

Jakoby se stačilo jen přilepit ke skále.

Centrální náměstí nebo spíš náměstíčko je korsická klasika. Kavárny a tržnice. Dohadovat cenu nemá smysl, pro snadnější počty je každý kousek za 2 Éčka.

Co se soch týče, tak v nejkorsičtějším městě to nemůže být Napoleon, ale Pascal Pauli, bojovník za svobodnou Korsiku.

Patří sice k Francii, ale neni žádnou vzácností spatřit korsickou vlajku

a na mnoha místech jsou nápisy dvojjazyčný. Pokud nejsou ve správným tvaru, místní nacionalistická jednotka je ostrejma prostřílí. Zvláště co se dopravního značení týče, aby měl turista jasno. Tady se spíš zdá, že trénovala jednotka myslivců.

Ale zpět do města. Největší atrakcí jsou uličky kolem tamtoho kostela.

vchod je naokolo

tudyma.

article_photo

Cestou nahoru

article_photo

případně dolu,

po relativní rovině

nebo po schodech,

třeba až do nebe.

Pro pošťáka žádná vycházka, na malým prostoru nastoupá nebývalý počet výškových metrů.

article_photo

Ani kutil nemá na růžích ustláno. Po výměně vrat musí ještě odpovědět na nerudovskou otázku, kam se starými. Jedno z řešení je...neřešit.

Jako niť se labyrintem uliček táhnou inženýrský sítě různýho provedení.

Ovšem to neznamená, že uličky nežijou a

neni za co uvalit Éčka.

article_photo

Nebo že neni kde sednout.

article_photo

Pro turisty z Česka, zřídili i rychlou kantýnu, jak jsme zvyklí z Kolbenky.

Obsluha je vždy milá.

Kdo v uličkách ztrácí orientaci, tomu je doporučeno zakoupit dres. Zdejší jednotka lovců ztracených turistů má pak usnadněnou práci.

Komu se podaří vymotat z uliček s dostatečnou časovou rezervou,

article_photo

může navštívit i kostel. Na naše poměry je poněkud skromnější

ale co mě na každým kostele dostane, jsou barevný okna, zvlášť když hází skoro duhu.

Jak vidno, základním stavebním prvkem je kámen, ať už se jedná o budovy hranátý,

kostrbatý

article_photo

nebo kulatý.

A to i zevnitř.

Taky novodobá výstavba respektuje ráz města.

Lze potkat i budovu postavenou dle našich zvyklostí, ovšem otázka je, zda pod fasádou neni taky kámen.

Po vysilujícím bloudění se oproti našim pitným zvyklostem podávají energetický bomby.

Turisté přijíždějí různými dopravními prostředky. Nejkrásnější pohled je ale samozřejmě z bidýlka chopperu.

Ovšem nikdo nesmí zapomínat, že se pohybuje v kraji, kde vendeta neni stále úplně zapomenuta a kdo má nevyřízený účty...

Ti ostatní mají všude dveře i okna otevřený dokořán.

související fotoreportáže PUTOVÁNÍ KORSIKOU A PLAVBA NA TRAJEKTU

Autor: Jaromír Šiša | úterý 20.10.2015 12:37 | karma článku: 36.94 | přečteno: 1384x

Další články blogera

Jaromír Šiša

Putování Prahou aneb z Bílé hory stále z kopce až na Staroměstské náměstí.

Na historicky strastiplném putování mě na začátku ani na konci nic drastického nečekalo. Co se událo během mojí cesty už je vlastně taky historie, ale mnohem živější, veselejší a zdokumentovaná.

21.11.2017 v 9:06 | Karma článku: 35.21 | Přečteno: 748 | Diskuse

Jaromír Šiša

Absence osobností a rozumu na pravici. Ze zoufalství padla volba naTopolánka.

Jaroslavu Kuberovi zakázala kandidovat manželka. To se u Petra Nečase nedalo předpokládat, tak volba padla na Mirka Topolánka, jehož aféry jsou více zapomenuty. Ale nejdříve bylo třeba zahrát divadlo a pověsit lidem bulíky na nos.

7.11.2017 v 9:08 | Karma článku: 44.63 | Přečteno: 5400 | Diskuse

Jaromír Šiša

Ostrava jako na dlani.

Moje předposlední návštěva Ostravy byla letitá a moc toho nepamatuji, ale dost na to, abych se po mnoha letech občas necítil skoro jako v Jiříkově vidění. Předsudky neplatí, Ostrava už není černá, ale čistá, zelená a plná změn.

2.11.2017 v 9:12 | Karma článku: 39.00 | Přečteno: 1516 | Diskuse

Jaromír Šiša

Babiš má napečeno i pro partnery. Záleží na tom, jaký budou mít hlad po moci.

Ve změti politických stran se hlasy lovily jako ryby v sádku. Ale ne zase až tak, aby se vítězové mohli okamžitě nabažit moci. Potřebují někoho, kdo nakonec překoná všechny delegované diety a začne se cpát taky.

24.10.2017 v 9:41 | Karma článku: 36.32 | Přečteno: 1259 | Diskuse

Další články z rubriky Fotoblogy

Jiří Stratil

Jak nedostavět Staroměstské náměstí? III

Tím, že budeme neustále čekat na ještě lepší řešení, vždy s výmluvou, že každý předložený návrh je málo, neboť neuspokojuje zájmy a potřeby všech.

22.11.2017 v 12:43 | Karma článku: 4.14 | Přečteno: 132 | Diskuse

Jan Řeháček

Za devatero fotkami (Islandské silnice)

Fotit ubíhající krajinu přes čelní sklo auta je jako test pozornosti. Něco zajímavého se objeví na obzoru a vy musíte během dvou vteřin popadnout foťák a prásk. Ale fotky ze silnic mám přesto rád pro jejich sjednocující motiv.

22.11.2017 v 9:09 | Karma článku: 13.61 | Přečteno: 235 | Diskuse

Zdeněk Huspek

Říjnové cyklofotofoto

Vraťme se o měsíc zpátky, kdy podzim zářil v plné své kráse. Ten den jsem na kole a s foťákem zajel k rybníku U dubu, kam si chodí posedět rybáři...

21.11.2017 v 21:08 | Karma článku: 12.59 | Přečteno: 255 | Diskuse

Lucie Plicová

Dolomitské železo v blízkosti Tre Cime di Lavaredo

Za první světové války tu vzduchem svištěly kulky v bojích o italsko rakouskou hranici. Dnes patří skalní masiv Drei Zinnen nebo li Tre Cime kompletně Itáli a láká turisty z celého světa.

21.11.2017 v 18:48 | Karma článku: 17.72 | Přečteno: 386 | Diskuse

Jiří Stratil

Jak nedostavět Staroměstské náměstí? II

Pasivitou a čekáním co bude dál. Je třeba v této věci stále vyvíjet jak tvůrčí úsilí, tak i úsilí různým způsobem podpůrné.

21.11.2017 v 9:59 | Karma článku: 4.79 | Přečteno: 158 | Diskuse
Počet článků 367 Celková karma 39.73 Průměrná čtenost 3529

61 let ve volných chvilkách pro vlastní potěšení cestující, fotící a píšící.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.