Říkám to furt, nejlepší je být na správným místě ve správný čas se správnými lidmi. Původně to měl být standartní jarní rozjezd, bez prémie. Přesto se plán změnil k lepšímu, což ne vždy bývá pravidlem.
V úseku Blansko-Brno stráně svírají řeku Svitavu, koleje i cyklostezku. Vše se tak mezi sebou nějak poplítá a zdraví.
Když je nejhůř, pomohou si koleje tunelem. Tenhle je nejkratší a pouze opěrný. To znamená, že byl nejdříve postaven a potom zasypán, aby se stráň nebortila na trať.
Po běžném pohledu se může zdát hladina řeky oázou klidu, doplněnou jen šustěním listí a křídel vodního ptactva. Jak říkají vodáci...volej.
...to malé, skoro neviditelné nic na padlém stromě je jakýsi zvědavý ptáček s bílou hlavičkou...
...ale zdání klame. Čímž jsem narazil na hlavní téma. V tomto případě ještě mohlo jít o nedočkavého jedince,
ale v Adamově už bylo jasno
i beranovi s oslem dohromady, že se otvírá Svitava.
...Adamov...za kulisou činžákové zástavby stojí nenápadný kostel, panoramato zrovna neni pro katalog reklamních kanceláří, ale kostel skrývá poklad, má-lo kde k vidění.
Pak už jen stačilo najít to správné místo,
...kde nejdříve proplul předvoj...
a pak spadnout jednou nohou po kotníky do vody. Teprve potom se objevil celý vláček.
Řeka však neni procházka růžovým sadem a čeká na svoje oběti. Teplotu vody jsem odhadoval přibližně na 4,147 stupňů.
...jak to tak u lidí často bývá, neštěstí jedněch druhé minimálně pobaví.
Ale každému co patří. Řece je třeba naslouchat a ne do ni hučet.
a nebo mít správného lodivoda,
který ví o každé rychlé vodě a
umí zatáhnout za jeden provaz.
Vodní sport je pohoda
a k cyklistům má hodně blízko...jen o kousek výš vládne už čilý ruch Brna.
Věřte nebo ne.
Oba druhy sportu mají svoje podobná úskalí, třeba zůstat na suchu, je prekérní situace pro oba...co mám povídat.
Většina vodáků svoje pádlování konči v Bílovcích nad Svitavou.
I cyklisté zde většinou sesednou ke krátké pauze aby se posilnili. U Ševčíků nejen skvěle vaří, ale porce jsou natolik velké, že pauzička v krátké pauze je nutná.
Zvláštností je, že na čepu nemají esbéčko ale Pardubice....ta opuštěná židle je pouze na dobu nezbytně nutnou k dokumentaci.
Cyklisté pak pokračují do Brna. Dopravní značení může zmást jen horlivě aktivní. Zas tak blízko k sobě cyklista s vodákem nemá.
Z Bílovic je cesta obzvláště frekventovaná se všemi druhy dopravy. Třeba na kolečkových bruslích...se špunty v uších, ale někdy i přísný cyklista roztaje před úsměvem.
Průjezd městem je různé klikacení s různými příběhy
a otužilci.
a některá místa, kde by člověk očekával tovární šeď, jsou jako vymalovaná.
Jen některá sdělení se zdají být hrůzostrašná. Asi je na spadnutí nějaká ofenziva.
