Rusové se dali porazit jen roku 1805 u Slavkova.
Během víkendu bylo svedeno několik důležitých bitev. Nejdříve v pátek večer Rakušané vystříleli z města Francouze.
Ovšem použít v ulicích dělostřelectvo, na to je třeba mít silný žaludek, ale nic nového pod sluncem, tuto metodu použil už Napoleon v ulicích Paříže a vlastně tím odstartoval svoji hvězdnou dráhu.
Do rozrušených řad následně nastoupila pěchota a zahnala Francouze do kašny,
kde je obklíčila.
Uspokojení z vítězství však bylo krátkodobé. Jediný Napoleon věděl, že to je vítězství Pyrrhovo.
Boje se zúčastnila především pěchota, jezdectvo se k dění postavilo zády nebo
v klidu parkovalo na vyhrazeném místě.
O pár minut později vybojoval svoji vlastní bitvu maďarský husar. Evidentně šel po Starobrnu, vždyť mohl bez potíží kdekoliv ukořistit jinou značku.
Asi počítal s tím, že v jeho rodné řeči mu nikdo stejně nebude rozumět, tak si u baru počínal agresivně, uskočil jsem na poslední chvíli...vzdálenost...cca 20 cm od objektivu.
Kořist za to ale určitě stála, tvářil se velice spokojeně.
Město bylo od Francouzů vyčištěno, zbraně čestné stráže se na nádvoří zámku leskly,
nic nebránilo historické události. Sídlo zdejšího panství Kouniců navštívil císař František.
Velitelem přepravy byl samozřejmě vrchní císařský štolba.
aby návštěv nebylo na jeden večer málo, za pár minut dorazil i ruský car Alexandr I.
Oba pak společně přijali hold poddaných.
Nadšení se zračilo v jejich očích a někteří se dostavili v moravských uniformách.
To jezdecký doprovod zachoval důstojnost a vážnost.
Slávy se zúčastnili všichni přítomní
včetně carova doprovodu, a to přímo z Moskvy.
Druhý den zahájil vzpomínkové oslavy výstřel ruského dělostřelectva.
Počasí se přibližovalo stejné podobě, jako roku 1805...bylo vlezlo a na to odjakživa platí punč s ovocem. Jen u tohoto stánku se prodalo 200 litrů teplých nápojů.
Na vlezlo zrovna tak platí zalézt do tepla. Zámek se přímo nabízel. Napoleon, císař všech Francouzů, mě přivítal velice vřele, však jsme se rok neviděli.
že jsem proklouznul bez potíží kolem stráže, jsem mu raději neříkal. Mohl by mít malér.
Zato dámy se od rána činily, činčaly
a pózovaly...
pod dohledem zámecké paní.
Zatím co pánové na zámku furt něco řešili
pod zámek sváželi zraněné
a tak se operovalo
a operovalo...
Nástroje chirurga se vešly do dárkové kazety.
Některé to však vůbec nezajímalo.
Klidně si vyhlíželi
a nakupovali tématické dárky.
V zámeckém parku nezranění vojáci cvičili, což se pro civilisty mohlo jevit, že chodili bez cíle sem a tam.
Rozpoznat jednotlivé jednotky neni jen tak, ale obecně se dá říct,že zelení jsou Rusové. Bez čáky řadová pěchota a s čákou gardová.
Pravidelným výcvikem procházelo také jezdectvo.
jako hlavy nepřátel posloužila hlávka zelí. Trefit se v plné jízdě neni jen tak.
Ukázky byly natolik poutavé, že se nikomu nechtělo ani na chvíli odejít, i když se mu chtělo.
Při jezdeckých ukázkách nejvíce trpěla kopyta koní, také svoje jsem raději překoval,
zvláště když kovárna byla dobře vybavena.
Nejsem tak odolný jako vojáci a hlavní bitvy pod Santonem jsem se pro letošek nezúčastnil, ale rád připomenu rok 2010 viz zde
bylo trošku jiné počasí...
nebo rok 2012 viz zde
Návštěva tábora bugských kozáků v zámecké zahradě bylo lepší řešení.
Ti se bitvy také nezúčastnili ani v roce 1805, a tak si jen tak tábořili
a měli spoustě jiné práce.
Stanovali však stejně jako v dobách minulých, žádný penzion.
K večeru z bojiště do Slavkova přicválala francouzská jízda.
a jen tak kondičně si mezi sebou zabojovala...docela mazec.
Potom odstavili koně a kamsi zmizeli, zbylo jediné parkovací místo.
Večer se karta obrátila. Rakouské jednotky sice měly dobré vedení
ale stačil jeden povel,
pak salva
a město se ocitnulo opět v rukou Francouzů. Včetně radnice. Bylo jim úplně jedno, že na ni vlaje vlajka EU.
I když byla vlezlá zima
náladě to neubralo a na závěr všichni zvedli hlavy k obloze. Stálo to za to.
Návštěvníků bylo tolik, že východ ze zámeckého parku neodolal.
Aby taky jo, místa k sezení bylo v restauracích málo a každý se chtěl na úplný závěr zahřát.
Hodně související fotoreportáž Narozeniny Napoleona
Jaromír Šiša
O tom, jak jsem s foťákem kroužil kolem komína,
což znamenalo nastavit na kružítku 50 km, zabodnout doprostřed kuchyně, ohraničit prostor, nasednout a vyrazit. I když demarkační čáru jsem občas malinko i přejel. Výprava je inspirována dobou, kdy
Jaromír Šiša
Auto moto veteráni všude možně i jinde.
Třeba pod střechou velkých prostorných i malých útulných muzeí. Nebo na všech možných srazech, případně je potkáváme jen tak v prostoru. Pro svoji krásu a eleganci je obdivujeme a s úctou k těm, kteří jim vdechli nový život.
Jaromír Šiša
Hřebečské důlní stezky, parádní cyklo i pěšo výlet.
Sjezdy jsou příjemné, kopce kořením cyklistiky, tak to vezmeme nahoru dolu a místama se u zajímavostí i zastavíme. To vše přísně po vyznačených trasách, ať nikam nezahučíme, oblast je totiž prošpikována štolami. Původně se zde
Jaromír Šiša
Přemysl Otakar I. a Zlatá bula sicilská, to k sobě ladí.
Přemysl Otakar I. je možná trochu zapomínaný Přemyslovec, byť jeho úsilím se narodila jedna z nejdůležitějších listin pro vývoj české státnosti. V roce 1158 byl na českého krále korunován Vladislav II. I když pouze
Jaromír Šiša
Reklamní hlášky, slovní hříčky a srandovní nápisy, které rozesmějí.
Syrová reklama je nudná, ale dá se nápaditě okořenit. Stejně tak životem tvořící hlouposti. Jinak bychom měli o jeden důvod k úsměvu míň. Naštěstí jsme humorem dobře zásobováni, však posuďte sami, co jsem posbíral během cestování.
Jaromír Šiša
Ruský plyn do českých kotlů.
Evropa správně pomáhá Ukrajině a zároveň nákupem ruského plynu financuje Putinovu agresi a sama zbrojí, aby se případné ruské agresi bránila. Živit válku na obě strany, to nevymyslíš. A my? V listopadu k nám z Ruska přicházelo
Jaromír Šiša
Zámek, skanzen lidové architektury a veteráni na jednom fleku.
Přerov nad Labem má něco přes tisíc obyvatel, ale výše uvedené tam turista všechno najde. Navíc na jednom fleku vedle sebe nebo naproti, do čehož lze zahrnout i restaurací na oběd. Které město se takto může chlubit?
Jaromír Šiša
Žďárské vrchy zdokumentované fotoreportáží.
Fotky lze nechat v reportáží jen tak plynout, bez obkecávání. Aspoň do půlky. Neni vždy nutné uvádět, kde se fotka narodila nebo dokonce udávat souřadnice, stačí jen napsat...viz nadpis...a blízké okolí k tomu.
Jaromír Šiša
Mám radlice v ponoru.
Význam nadpisu v brněnském hantecu docvakne i bez jeho znalosti. Stav mého chrupu přesně vyjadřuje také v současnosti frekventované slovo. Ano, mám zuby v dezolátním stavu. Nebo spíš byly, protože
Jaromír Šiša
Příběh nejdříve nešťastného a potom šťastného kocoura Karla.
Nad městem máme zahradu, kde se z čista jasna objevil kocour. Byl vykastrovaný a přítulný, a tak se zdálo, že se jenom zaběhl. Jenže ani další dny se obraz nezměnil a bližší pohled navíc prozradil, že má
Jaromír Šiša
Žďárské vrchy, celoročně ozdobené sochami.
Pohodlnou procházkou z tepla domova, nabízím vánoční nadílku soch. Všechny jsou parádní a na báječný poznávací a vyhledávací výlet jako stvořené. Jako prémii vám otevřou náruč Žďárské vrchy. Než ale vyrazíme, je třeba sdělit, že
Jaromír Šiša
Slavkov. Malinko slovem, hodně obrazem.
Vzpomínkové akce na Bitvu tří císařů se konaly 2.prosince. Přesně na den, kdy před 218 lety proběhla samotná bitva. I počasí bylo přibližně stejné. Velká bitevní ukázka se rozzuřila 12 km západně od Slavkova. Současně s tím
Jaromír Šiša
Jízda parním vláčkem s Mikulášem, andělem, čerty a vzpomínkou.
Pro děti to byla dvojnásobná atrakce. Kam se hrabe pendolíno, třeba s deseti Mikuláši. To přece nečudí, nesyčí, nevoní, necuká, nešpiní, nedrncá, má polstrované sedačky a nelze otevřít okna.
Jaromír Šiša
Kopce, doly, lesy, rybníky, Pičín a další zajímavosti.
Výlet to byl komplexní. Jezdili jsme v Příbrami a okolí, fárali pod zem a vystoupali na nejvyšší bod Brdů, a tím si zajistili dostatečné množství pozoruhodných zážitků a vzpomínek z různých nadmořských výšek.
Jaromír Šiša
Evropa v područí islámu.
Demografové a statistické modely říkají, že v roce 2100 může většina evropského obyvatelstva vyznávat proroka Mohammeda. Na půdě starého kontinentu se v rodinách průměrně rodí
Jaromír Šiša
Sukně žen, dokonalá zbraň na muže aneb genderově nevyvážený článek.
Můžeme se před volbami i po nich vzrušovat jakkoliv, ale už od dob, kdy o demokracii nikdo nic nevěděl, to pravé vzrušení číhá jinde. Ano, žena. Byla stvořena géniem pro potěšení mužských očí. Má sice jenom jednu zbraň,
Jaromír Šiša
O báječném srazu lokomotiv aneb elegance v kříšťálové podobě.
Stalo se tak v Dolní Lipce, v souvislosti 150 let od zprovoznění Moravské pohraniční dráhy z Dolní Lipky přes Hanušovice do Šternberka. Do místa oslav se sjely tři historické kouřící vlaky. Z České Třebové, Pardubic a Olomouce.
Jaromír Šiša
Dnes má svátek každý Jaromír, tedy i nešťastný kníže přemyslovský.
Ještě před knížetem pár obecných informací. Jméno má slovanský původ a sahá až k staročeskému „jaryj“ s významem bujný, silný a "mír", klidný. Něco jako klidná síla. Horoskop mu přisuzuje neodolatelný šarm s úspěchem u žen a také
Jaromír Šiša
O tom, jak jsem si žil na zámku Loučeň a coural po okolí.
Vyzkoušet si, jak se žilo v v podzámčí, by jistě bylo fajn, ale pohodlný život šlechty je lákavější. Pač to je samá hostina, taneček, procházka a někdy šíření osvícenských myšlenek.
Jaromír Šiša
Vstávej, obsadili nás Rusáci.
Těmito slovy mě zhruba touto dobou před 55 lety vzbudil otec. To už matka stála v sámošce frontu na všechno možné a bratrovi odebrali z vysílačky koncové elektronky, aby jako radioamatér nešířil dezinformace. I když oproti
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 550
- Celková karma 38,00
- Průměrná čtenost 3809x