Jsou to smutná historická fakta, kéž by se již neopakovala. Zajímavě napsáno,děkuji

... při čtení mě mrazí... tobě

mi povídej, jsou i smutné blogy.

Čo už naplačeme nad rozliatym mliekom...možno je všetko ako má byť, keďže o svoju budúcnosť sme sa zaslúžili asi i my.Vďaka za blog i názor.

..... "hlavní proud" je na slovo skoupej,- jen blogeři nezapomněli!

Dne 15. září 1938 Beneš tajně vyslal do Paříže svého osobního emisara – ministra sociálních věcí v Hodžově vládě Jaromíra Nečase s nabídkou, že Československo je ochotno postoupit území čtyř až šesti tisíc čtverečních kilometrů asi s půl druhým až dvěma miliony obyvatel. Proč to Beneš udělal??? Snažil se vyhnout válce s Německem nikoliv kvůli porážce, ale proto, že ani čs. vítězství nedávalo záruku, že republika bude obnovena v původních hranicích. Podle Beneše bude lepší, když se to (tj. ztráta území) stane bez války. Zvlášť nastane-li situace tak, že za ni bude možné svalit odpovědnost na cizí vlády. V memorandum pro ministra Nečase prezident psal “ Je nebezpečí, že ve chvíli, kdy připustíme princip, nakonec oni ustoupí Hitlerovi a dají všecko. “ Tedy místo čtyř až šesti tisíc kilometrů čtverečních veškerá území, na kterých žije více jak 50 procent německého obyvatelstva Dne 5 října 1938 z Paříže poslal čs. velvyslanecOsuský, dopis, ze kterého vyplývalo, že Francie se pro svůj zrádný postoj rozhodla na základě doručení Benešova dopisu Jaromírem Nečasem.

Dne 19. září 1938 schválila britská a francouzská vláda text společné nóty o odstoupení pohraničí Československa tak, jak to bylo dojednáno dne 15 září 1938 na Obersalzbergu. Beneš text obdržel téhož dne ve 14:00 hod. a svolal kabinet. Svolal ministry šesti koaličních stran a nejvyšší generály a začali nad textem jednat. Protože odpověď od naší vlády nepřišla do 20 září 1938 byl Chamberlain byl nucen odložit návštěvu Hitlera plánovanou na 20 září 1938 vBadGodesbergu, kde měl Hitlerovy sdělit, zda jehopodmínkyjsou splněny anebo ne. Vyslal za Benešem jak svého velvyslance, tak velvyslance Francie, aby Beneše přemluvili k podepsání dohody o odstoupení Československého území. Dne 21 září 1938 svolává Beneš vládu a seznamuje s textem tehdejšího premiéra Hodžu, následně Hodža svolává vládu. Prezident Beneš členům vlády dal najevo, že se anglo-francouzským návrhům podřídil už před jednáním vlády a předkládá jej ke schválení. Vláda bez větší diskuze text schvaluje ve 14:00 hod. Nikdo z politiků nebyl schopen národu oznámit postoupení našeho území Hitlerovi. Pověřili proto herce Národního divadla Zdeňka Štěpánka, a ten 21. září 1938 v 19:00 hod. do rozhlasu řekl, že vláda se rozhodla v bezvýchodné situaci postoupit naše území. Byla to čistá kapitulace .

Dobře napsáno

Pro odlehčení - sraz motorkářů v Praze: http://jdem.cz/fg6me9

bezva smysluplné odlehčení

Jen co nastala příhodná situace:

1)1918 Rakousko-Uhersko se rozpadlo.

2)1938-1939 Československo se rozpadlo

3)1991 Sovětský svaz se rozpadl

4)1991 Jugoslávie se rozpadla

Příčina byla stejná. Národy se necítily dobře ve společném státě a mnohdy za to i majoritní národ mohl.

Evropská unie se má časem stát obdobou USA, jakousi United States of Europa. Jak nám dokládá historie, jde o stejně utopistickou ideu, jakou je komunismus a nepomůže ji zrealizovat ani "odnacionalizování" pomocí milionů migrantů..

Je to složité. Neville Chamberlain prohlásil: "Dali jsme záruky Československu, ovšem to se samo rozpadlo, a tak naše záruky už logicky neplatí." To je ovšem jenom částečná pravda. Hitler si nechal zavolat do Berlína Tisu a toho rovněž podrobil nevybíravému nátlaku. Buď Slovensko vyhlásí samostatnost nebo je nechá obsadit Maďary. Tiso ovšem vzdoroval a prohlásil, že o tom musí rozhodnout Slovenský sněm (parlament). Ten ji pak 14. března 1939 vyhlásil. Ano, Slováci jednali pod nátlakem, to je fakt. Pravdou ovšem také je, že velká část Slováků slovenskou samostatnost uvítala, protože odmítali společný stát s Čechy. To je třeba si rovněž poctivě přiznat, a nevymlouvat se jenom na druhé.

Československo chtěli hlavně Češi, velká část Slováků, Poláci, Němci a Maďaři jej nechtěli.

Tisovi bych rozbití Československa nevyčítal, v podstatě neměl jinou možnost. Maďarské nadvlády se Slováci právem báli. Tisovi je ovšem třeba právem vytknout aktivní spojenectví s nacistickým Německem a hlavně deportace Židů, které neprováděli ani někteří Hitlerovi spojenci.