Start byl u Hondy v Janově, napůl cesty mezi Svitavami a Litomyšlí. Vládlo dokonalé motorkářské počasí a před jedenáctou se motorkáři začali sjíždět bez rozdílu pohlaví, věku, vzdělání, kubatury, náboženského vyznání a politického názoru. Přijížděli většinou ve skupinách
a všichni s dobrou náladou.
Postavil jsem stroj do oddělení nákladních automobilů,
provedl nezbytné úkony a začal fotit.
Pestrost strojů je vždy pastvou pro oči. Od klasiky v podání Hondy Shadow,
přes rodinné motorky, kdy pohodlí spolujezdce nebo spíše spolujezkyně je výsostné
a přívěs často součástí,
až třeba po....Čezetu.
Nejela jen dvoustopá vozidla.
Pro větší pestrost přidávám dvě fotky z mého motoputování po Slovensku. Takto jsme se sjeli pod Oravským zámkom.
Co řeknete, neni to také krasavec?
Někteří se přijeli jenom podívat. Patrně ztratili z neznámých důvodů odvahu,
a sbalili fidlátka.
Důležitou částí je seřazení. Jedni jezdí tam, druzí zpátky,
někteří ještě nenasedli,
ale neni to chaos, jak by se nezúčastněnému na první pohled mohlo zdát, ale zcela promyšlená činnost. Povšimněte si staršího páru na Jawě, který se neohroženě zařadil mezi mnohem mladší kolegyně.
Ještě drobná úprava a může se vyrazit.
Motorkáři ve vestách nejsou jen vodiči, aby ovečky nezabloudily, ale na místech, kdy nemá kolona podle silničních předpisů přednost zajistí, aby přednost měla. Po dobu nezbytně nutnou zablokují ostatní směry. Opatření je to logické, motokolona by se rozdrobila.
K tomu často postačí závory, aby mohla projet jiná krasavice. Pak se plynulý tok přeruší a může dojít k nežádoucí stíhací jízdě.
Po startu se začne had motorek vinout. Jeho délka se často měří na kilometry. Nutno přiznat, že zablokovaní řidičí svoje omezení snášejí dobře a přestože mají podle vyhlášky přednost, často motokoloně mávají, jen neni jasné, jestli všichni s úsměvem a otevřenou dlaní.
Když se však stane, že přecejenom pohltíme nějaký ten automobil, chováme se k ním slušně a předjíždíme jen na přerušované čáře...Aby nedošlo k omylu, pokud se někomu zdá, že tato malá motorka se jen připletla a jede nakoupit do nejbližšího obchodu, nutno sdělit, že i malé obsahy jsou plnohodnotnou součástí spanilých jízd.
Shodou úžasné náhody se k nám přidali...vlastně taky motorkáři, vždyť mají pod kapotou Jawu 350. Toto vozítko jsem vlastnil a při vší ústě a kráse motorek musím uznat, že s ním byla ještě větší sranda.
Těžko za jízdy fotit, tak se v příběhu přenesu na místo přestávky, protože motorkář se musí také občerstvit. K tomu slouží vyhlédnutá parkoviště s dostatkem místa na zaparkování. Takové se našlo v Jevíčku. Pak nastalo motorkářské rojení.
Pijí se zásadně nealkoholické nápoje a
na odbyt šly především párky,
už méně frgále.
Odpočívá se ve stínu, pokud možno tématicky na něčem kulatém.
Motorkářské řemeslo samozřejmě nezná rozdílu věku.
Ano, to je neohrožená dvojice pár fotek zpět.
Žena je nedílnou součástí motorkaření, ať už jako spolujezdec,
zde je to prokazatelné
nebo jako dámská posádka.
Případně posádka smíšená, ale každý na svém stroji.
Jsou to ale krasavci.
Motorkářky jsou zrovna tak vybavené brněním, k jejich rozpoznání slouží především culíky nebo copy.
Konečná byla před kostelem v Lanškouně,
kde k nám promluvil hlavní organizátor. Shodou neuvěřitelné smůly dvě hodiny před startem položil svůj stroj, ale po ošetření už statečně stál před svými kolegy a kolegyněmi.
Na závěr nám pan farář požehnal na celou sezónu.
Co je to láska a obdiv k motorkám jasně ukazuje fotka z brněnského motosalonu a definuje trojúhelník muž-žena a motorka.
