Koločava ve fotografii. Nikola Šuhaj loupežník v hrobě.
Když cyklistu bolí nohy, má střeštěné nápady. Původně jsme chtěli dokonce kola odložit, zajít na pivo a počkat na první, případně třetí autobus, ale pak v nás zvítěžila cyklistická hrdost.
Už cestou se bylo na co dívat. Některé stavby byly ve výstavbě,
některé před otevřením,
některé do krajiny nezapadly a
některé jakoby s krajem srostly.
Cestou jsme se zastavili u vodopádů.
Borůvky nebo brusinky šly na dračku a určitě lepší než mražáky s Algidou.
Cíl putování nám již z dálky avizoval odlesk věže kostela. Všechny ženy, bez rozdílu věku a stavu, měly šátky a všichni muži...
kouřili za rohem.
Dalším zastavením byl skanzen.
Byl tak rozsáhlý, až se nám únavou chtělo spát jak batolatům.
Občas nám neladilo řazení exponátů a
některé byly zvláštní.
Před četnickou stanicí stálo služební auto.
Poobědvali jsme v restauraci...Četnická stanice. Točili ukrajinské pivo, ale výhradně do českých půllitrů podle rčení...každý pes, jiná ves...tedy co půllitr, to jiný pivovar... Patrně je vybavili turisté z Čech.
Náhodně přihlížející ukrajinský turista nevěřil, že někdo může platit tak vysokou bankovkou, a že tato část Ukrajiny kdysi patřila k Československu, což jsme mu prokázali mapou.
Naproti poskytovali levné nadstandardní služby a
vedle se držela siesta.
Uprostřed obce stojí nehybný pomník symbolu zdejšího kraje, průběžně doplňovaný symbolem živým.
Hned naproti jsme objevili tuto kompozice. Připomněla mi Arabelu a sousoší mistra Pimpery...Muž, slinící si prst a jeho přátelé. V tomto případě...Těhotná žena, slinící si prst s rodinou. V pozadí je vidět jeden z pomníků.
Těch je v Koločavě několik a jako na celé Ukrajině jsou udržované a těší se vážnosti, ať už z II. světové války nebo
pomník místním rodákům, kteří položili životy ve službách sovětské armády po válce. Třeba za dobrodružství v Afganistánu. Byla tam také přilba z roku 1968, ale to můžeme jen spekulovat.
Ivan Olbracht každý den vzhlíží ke školákům, jeho busta stojí vedle vchodu do školy.
V té době vypadala asi takto.
Trošku nám vadil všude přítomný nepořádek a
Koločava se nám zdála celá jaksi neurovnaná, ale okolí má kouzelné a třeba
plavení koní byl neopakovatelný zážitek, stejně jako
lov specielně vyšlechtěné husy útočné.
Pak nás obklíčila neskutečně výřečná průvodkyně
a nejdříve zavedla k hrobu Nikoly Šuhaje loupežníka. I k této cestě jsme měli výhrady a
nepochopili, proč na hřbitov nevede regulérní vchod,
ale nakonec jsme k hrobu došli.
Poslední zastávkou s odborným výkladem byl kostel svatého Ducha.
Komunisté tu instalovali museum ateismu. Místo oltáře na stěně visely tři obrazy, hádejte koho.
Jako vzácnost tu vystavují mapu bývalého Československa.
Na závěr zástupce velitele, který z nás nejlépe ovládal ruštinu, vytesal zdravici do kamenné knihy návštěv.
Cestou zpět jsme se ještě zastavili v městě Chust s dvěma dominantami vedle sebe a
vydali se libovolnou cestou zpět na základnu.
Kraj to je opravdu tvrdý,
ale na vše je vždy...mnóga čásu.
Jaromír Šiša
Jsem důchodce a nemám věčně na nic čas.
V různých obměnách často slýchané a na první pohled nelogická hláška, má velice jednoduché vysvětlení. Důchodci totiž zahodili
Jaromír Šiša
O tom, jak jsem s foťákem kroužil kolem komína,
což znamenalo nastavit na kružítku 50 km, zabodnout doprostřed kuchyně, ohraničit prostor, nasednout a vyrazit. I když demarkační čáru jsem občas malinko i přejel. Výprava je inspirována dobou, kdy
Jaromír Šiša
Auto moto veteráni všude možně i jinde.
Třeba pod střechou velkých prostorných i malých útulných muzeí. Nebo na všech možných srazech, případně je potkáváme jen tak v prostoru. Pro svoji krásu a eleganci je obdivujeme a s úctou k těm, kteří jim vdechli nový život.
Jaromír Šiša
Hřebečské důlní stezky, parádní cyklo i pěšo výlet.
Sjezdy jsou příjemné, kopce kořením cyklistiky, tak to vezmeme nahoru dolu a místama se u zajímavostí i zastavíme. To vše přísně po vyznačených trasách, ať nikam nezahučíme, oblast je totiž prošpikována štolami. Původně se zde
Jaromír Šiša
Přemysl Otakar I. a Zlatá bula sicilská, to k sobě ladí.
Přemysl Otakar I. je možná trochu zapomínaný Přemyslovec, byť jeho úsilím se narodila jedna z nejdůležitějších listin pro vývoj české státnosti. V roce 1158 byl na českého krále korunován Vladislav II. I když pouze
Další články autora |
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další
Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
Nemít nohu nevadí. Hendikepovaní soutěží s „normály“, občas je i drtí
Ty příběhy přináší téměř každý podobný závod a dá se očekávat, že je bude mít i právě skončený...
Americké chytré bomby na Ukrajině hloupnou. Na řešení se pracuje
Americké vojenské letectvo podniká kroky proti ruskému rušení signálu GPS, které vážně ovlivnilo...
Cyklista vjel do křoví a hlavou narazil do stromu. Přilbu měl, přesto zemřel
V sobotu v podvečer řešili jihomoravští policisté dvě dopravní nehody. Na Znojemsku naboural řidič...
Záchranka na maratonu ošetřila 13 běžců po kolapsu, do nemocnice nemusel žádný
Záchranáři na Pražském mezinárodním maratonu ošetřili dosud 13 běžců, vesměs po kolapsu....
Prodej prostorného bytu 3+1, 119 m2 - Mariánské Lázně
Karlovarská, Mariánské Lázně, okres Cheb
4 080 000 Kč
- Počet článků 551
- Celková karma 38,64
- Průměrná čtenost 3802x