No tak dobře, nejdříve je třeba z Ještědu sjet, ale potom do jižních Čech už skoro stále vzhůru, zvláště pak od Mělníka proti proudu Vltavy. Divný je pouze to, že jsem nastoupal víc než sjel.
VŠECHNY FOTKY JSOU KLIKACÍ
Opravdu jsem na Ještědu byl. Neni jasnějšího důkazu.
A potom z kopce, ono ani víc možností neni, do Kryštofova Údolí buď stále z kopce až do Chrastavy, kde stojí za shlédnutí muzeum hasičů. Mezi mnoha exponáty mě zaujala bomba...přesněji torzo kyslíkové láhve po výbuchu.
Ale pro zamyšlený směr na jih je lepší vzít to do kopce a potkat třeba úctyhodné dílo našich předků...Novinský viadukt,
a pak spoustu chalup, chaloupek a jiných pohledů.
Tento skalní útvar na Kokořínsku se nazývá Pokličky, koho by to napadlo.
Šup do pohádky, tou bezesporu hrad Sychrov je, však se jich tu pár natáčelo.
Tohle je také pohádka. Škoda Superb 4000 typ 919. Osmiválcový vidlicový motor v muzeu škodovky v Mladé Boleslavi.
Auta jasně, ale celkový duch muzea mě nijak nenadchnul. Auta v regálech nic moc.
Z auto pohádky do motopohádky. Pekelné doly. Natáčela se tu pohádka S čerty nejsou žerty.
Dnes svatyně motorkářů. Dá se tu posedět, objet uvnitř okruh i zastavit u baru.
Z pohádky zpět do reality a někdy kruté. Povodňoměr u Labe. Konfrontován se svoji výškou mi hlava ukázala rysku 6. května 1896. Vůbec si to nedovedu ani představit.
Když voda, tak Mělník a známý pohled na soutok. Kdo by neznal písničku.
Na soutok se z terasy dívá takto. Znalí ale vědí, že z terasy je vidět soutok Vltavy s ...plavebním kanálem Vltavy. Labe je ukryto za stromy kousek vlevo.
Je o mně právem kdekým rozhlašováno, že velkými městy projíždět neumím. Natož Prahou.
Na jih jsou potom možnosti dvě. Buď zleva, navštívit svatou Barboru v Kutné Hoře
a při té příležitosti i Kolín. Každý velký či malý panelák tu má svoji velkou či malou vrbu.
Když rodiště Kmocha, pak se vyplatí navštívit muzeum bydlení a
dalších nevyhnutelných lidských činností.
Ale vezmu to zprava. První zastávka je smutná, kde dát průběh emocím je lidské. Lidice a sousoší místních děti..dodnes jim součastníci nosí hračky.
Honem něco veselejšího. Železniční muzeum v Lužné u Rakovníka aneb může být lokomotiva elegance sama? Může, protože je ženská.
Ze stejného důvodu umí také házet oči v sloup.
Minu muzeum Jaw a Čezet pod Křivoklátem, kde jsem byl už několikrát, ale zastavím se v Pavlíkově v supr muzeu motorek, u stroje odlišných barev. Byl údajně vyroben pro papežskou gardu. Jen nevím, jak se tam s halapartnami poskládali.
Konopiště je nevyfotitelné. Furt něco vadí a když trochu...tak se zase kácí.
Vodotrysk ve Vlašimi. Koho napadne odkvetlá pampeliška...má pravdu.
Z města přidám ještě zámek...vůbec jsem netušil, že nějaký mají...to je výhoda nepoužívání GPS.
Mnohem známější je pojem Blaničtí rytíři. Ubytovaní mají za městem, ale asi nebylo ještě tak špatně.Toto je pohled pod kopec, kde podle posledních výzkumů mají shromaždiště. Jestli je to pravda, tak je maskování dokonalé.
Ale i tak, nenechte se mýlit. To je pověra pouze pro turisty a hlavně špióny. V rámci utajení drží pohotovost v Rudce u Kunštátu.
Nejlepší orientací směrem na jih je sledovat tok řeky Vltavy. Když si spletete stranu, dá se občas přejet na druhou. Třeba přes Podolský most.
Mosty se většinou přejíždí, ale dají se i podjet
a bezva se z nich čučí.
Další zastávka, Autoretro muzeum ve Strnadicích. Jen značky aut bývalého RVHP.
Když Mistra Jana Husa vyhnali z Prahy, kázal pravdu na Kozím Hrádku. Dnes by tu překřikoval dálnici, která vede hned vedle.
Sezimovo Ústí a vila Eduarda Beneše je odtud na dostřel.
Hezký, a teď zpátky do pohádky. Trasa Soběslav -Bechyně...bez komentáře.
Bechyní protéká řeka Lužnice
a podél jejího toku vede místy velká cyklistická atrakce.
Kousek za Týnem nad Vltavou se vlévá do Vltavy.
Noblesní Písek...notoricky známý pohled na nejstaršího kamenný most u nás zná každý, tak to zkusím obráceně, proti činžákům...uznávám, že to neni ono.
V Písku mají hezkou zálibu. Staví sochy z písku a jde jim to dobře.
Ve městě jsem přespal u kamaráda Ladi, který vlastní hotel Cadillac a k tomu jezdí stylovým autem. Ženichové tím často ohromují nevěsty.
Zastavení to bylo smysluplné po všech stránkách.
Putim a tím kraj Švejka je nedaleko. Snad každý si hned vybaví geniální scénu na četnické stanici.
Hned naproti za mostem, po kterém ve filmu Švejk přecházel, má svoji sochu. Ta podoba mi nesedí, představím si vždycky Hrušinského.
U nedaleké Sudoměře má svoji sochu další velikán. Jan Žižka tu rozprášil křižáky, ale zde bych Štěpánka nepoznal už vůbec. Náhodného cyklistu jsem ponechal, ale byla zřejmá velikost vojevůdce.
Jižní Čechy jsou však především rybníky. Nejraději mám lesní s labutěmi.
Žijí v nich obojživelníci
ptáci,
savci
a především ryby. Z jejich nedozírných ploch potom rybáři loví štědrovečerní večeře.
a na závěr etapy konečný cíl...Hluboká. Nejdříve ukrytá,
a pak obnažená.
Pro případné šťouraly...samozřejmě že jsem byl i ve Strakonicích.
POKRAČOVÁNÍ Z HLUBOKÉ NA MORAVU
