Katedrála svatého Petra a Pavla, nebo-li Petrov. Hrad Špilberk nebo-li Špilas. Národní památky a dominanty města. Katedrála má základy položené ve 12. století, hrad byl založen moravským markrabětem Přemyslem Otakarem II.
VŠECHNY FOTKY JSOU KLIKACÍ
Pokud tady vystoupíte z vlaku a nebudete si úplně jisti kde se nacházíte, stačí vyjít před nádraží a máte nápovědu jako Brno.
Cestu na Petrov lze nafázovat podle orientačních bodů. Ne všechny jsou veselé. Zde stála úžasná Černohorská pivnice. Už jenom to navázání na původní architekturu je šílené a nijak nezlepšuje můj pocit ani skutečnost, že zde kdekdo hulí Šišu.
To už lépe snesu pohled hned vedle u Kapucínů v podzemí.
Na Petrov vede několik cest. Všechny jsou betelný, zvláště pak tato,
přes Moravské zemské muzeum, kde věčně odpočívá praotec Moravák.
Ale lze to i paralelně od Zelňáku uličkou mezi Lichtenštejnským palácem a divadlem Husa na provázku
nebo od Šilingrova náměstí,
případně po hradbách proti plovoucím schodům,
samozřejmě i tudy,
a nebo nelozit vůbec nikam, hodit sicnu na terase a valit lahvátory.
Samozřejmě v kostele se nesmí fotit,
ale i kdyby, nechtěl jsem se moc zdržovat, co kdybych se náhodou rozkecal.
Bylo smysluplnější katedrálu jen obejít.
Je pozoruhodné, že už tehdy stavitelé počítali s parkovacím místem.
Obejít je jedna věc a vyšlapat druhá.
Tak to vezmu zprava...
No nic moc, tohle je lepší. věže jsou zprava na monitoru...Stará radnice, uprostřed kostel svatého Jakuba a vlevo svatého Michala.
Stará radnice a její děti. Kolem sebe má odrostlejší, vzadu jsou batolata v jeslích
A taky trošku pohled Špilas
Sice nevím, kolik bylo nahoru schodů, ale na vyhládnutí to stačilo. Pod Petrovem je Francouzská restaurace, Tak jsem jenom proběhl uličku
a nechal se zlákat na Gratin de patate aux oeufs. Za vznosný název se ukryly brambory s vejcem, čímsi polité.
Nic moc, navíc Francouzi jsou divní a pivo nepijí, a tak se dostavila krize. Naštěstí o kousek dál u Tří čertů točili nefiltrovaný oslavanský.
Sem se vždy těším hned z několika důvodů. Jednak dobrý pivo a pak excelentně vybavené toalety. Zvláště pro unavené turisty. Spočnout před mušlí, to si nikdy nenechám ujít.
To jinde si potřebný o pohodlí může nechat jen zdát a než to všechno nastuduje, může se stát cokoliv.
Využil jsem místních služeb
a zbývající čas věnoval návštěvě Špilasu.
Hrad, taky vojenská pevnost i obávané kasematy, sloužící jako vězení.
Představte si...na doživotí odsouzený vězeň je přikován v tmavé kobce k židli a dostane jednou za den chleba s vodou. Vydržet se to prý dalo max tři měsíce. Spíš bych to tipnul na tři týdny.
Brrr, ještě teď jde z toho hrůza.
Ale dobře se odtud fotí štatl,
zvláště pak Petrov.
Teda dá se fotit i odjinud, ale furt tam něco vadí. Třeba dráty.
Ještě jsem proběhnul tudy,
pod Drečmenem
na Svoboďák kolem hůlky
a pak Čárou...tedy po České ulici
před Místodržitelský palác ke koňovi a
Napoleonovi. Jako prémii pro fotografa beru, že se s nimi zrovna nikdo nepoměřoval.
A po čtvrté už rychle na šalinu,
Z výletu jsem si odvezl příjemně strávený čas, nová poznání a za ty prachy i troje rukavice.
určitě mrkněte také na to JAK JSEM NA ŠTATLU HÁZEL ŠKOPKY ZA LÍMEC
