VŠECHNY FOTKY JSOU KLIKACÍ.
Poslední letošní cyklovýpravy se zúčastnilo zdravé jádro týmu,
včetně technického doprovodu.
Sraz byl na jednom z mnoha kouzelných míst Českomoravské vysočiny, v Bystrém. Zde se točil film Všichni dobří rodáci. Jeho režisér Vojtěch Jasný tu žije.
Na výpravách se člověk může setkat i s nechtěně morbidním pohledem. S místním památníkem obětem fašismu si tu zahrála blbá hříčka náhody, kterou nikdo nechtěl.
V této chaloupce je expozice ševcovského řemesla, o kterém neni úplně jistý, jestli ho ještě někdo umí.
Pak následovalo trošku stoupání a boží sjezd k Vírské přehradě, tedy už k Svratce.
Přehrada má pozoruhodný indikátor stavu vody. Tato betonárka zůstala na místě i po dostavění přehrady. Když neni pod vodou vidět, stav hladiny je optimální.
Šup přes silnici na druhou stranu mostu. Od těchto míst nás řeka provázela až k soutoku.
Skály u hráze jsou k výcviku horolezců jak stvořený.
A pokud jsme malinko odskočili, tak zase jenom k vodě.
To už se nám z dálky hlásil ve zvláštním oparu jeden známý hrad. Mám na něj hezkou vzpomínku. Zde jsem poprvé, ještě jako malý malý děcko, seděl na motorce. Bylo to ještě v době mírně rozvíjejícího se socialismu a na cestovní BMW mě posadil tehdy ještě západní Němec.
Pernštejn se vyjasnil až z přednádvoří
a z nádvoří.
Lenochy k němu z nedaleké Nedvědice vozí nahoru a dokonce i dolu ekovláček.
S některými ale nehnul ani vláček.
Za pozornost stojí pod hradem tato skromná chaloupka.
Našim prvotním cílem však bylo především zdolat v Nedvědici pyramidy, jak je tento přírodní útvar uveden v jídelním průvodci jednoho z penzionů.
Nasedat a jede se dál. Kdo ale rychlost přehání, může snadno v Černvíru minout stále funkční dřevěný most přes Svratku.
A kdo nejede vůbec, je vysvobozen na kraji Tišnova v samoobslužném cyklo servisu.
Jen kousíček vedle v Předklášteří stojí klášter Porta coeli Cisterciáckého opatství.
To už bylo na dostřel Brno.
Z bezpečnostních důvodů jsme ale štatl jenom lehce lízli kolem Ronda kdo válí Kometa,
protože nebezpečně blízko na slabší povahy číhá restaurace Výtopna. A to bychom dojeli kdo ví kam, a kdo ví kdy.
Postupný cíl a polovina trasy, soutok Svitavy a Svratky.
Z mostu se soutoky sice fotí dobře, ale šup na druhou stranu mostu nebude, to bych vyfotil ledatak jakýsi obchodní centrum. Přesto někomu stojí za to, přijet si pro pohled i na jednom kole.
Věřte nebo ne, cesta zpět proti proudu Svitavy je už jen romantika. Kdo nejel neuvěří, že projel půlmiliónový město od jihu na sever. A byly doby ještě romantičtější, před několika lety se část cyklostezky zdolávala takto.Dnes už vede nová, asfaltová po druhé straně. Byli jsme pionýři, ne-li cyklističtí misionáři.
Provoz na cyklostezce je natolik silný, že raději zrušili i vlakovou dopravu.
Jsme stále jen kousek od centra. Tento úsek má tu výhodu, že zde nepotkáte maminky na online bruslích, s kočárkem a špunty v uších,
ale když se Svitava jen trošku rozlobí, může tento úsek zaskočit i zkušený cyklisty.
Lidové tvořivosti se na trase meze nekladou ani nezakazují.
V Obřanech městská část cyklostezky končí. Zastávka jak dělaná na kafe s rumem.
Dále se pokračuje lesem.
Trasa a řeka je v těchto místech úžasná,
o to víc překvapuje, že kačeny se sdružují na čističce v Bílovicích nad Svitavou.
Panoramato obce. Zvláštní most, tvořený dvěma oblouky proti sobě, sokolovna, památník S.K. Neumana, kdo by neznal Knihu lesů vod a strání, což je název který tento kraj přesně charakterizuje a dvě vily.
obě jsou noblesní, tak alespoň jednu přiblížím
a přiblížím i smysluplnou zastávka U Ševčíků.
Svitava je tu noblesní dámou v létě i na podzim a
kdo zná řeku jen ze Svitav, těmto snímkům neuvěří.
Přesto se před ní sklání i vrby.
Tady příroda stopy civilizace zahlazuje.
Adamov. Právě tu probíhal závod kolokár. Na kopec je vyvážel traktor.
Zde jsme potkali tématicky spřízněný cyklotým
a mnoho dalších cyklistů, motajících se bez jasného cíle.
Za Adamovem je oblíbenou zastávkou oslí farma.
Do údolí Svitavy se mezi adamovské stráně vešly i koleje a deset tunelů.
Šup na druhou stranu tunelu. Railjet z něho právě vyjíždí a za chvíli zastaví v Blansku.
Ještě před městem další soutok. Tentokrát Punkvy se Svitavou.
Když kdesi nahoře zaprší, má řeka přítoků víc.
Stihli jsme to akorát a honem do nedalekého zámku v Rájci Jestřebí,
fotit monumentální nevěstu.
Nová fotoreportáž...pro změnu... FOCENÍ V ČECHÁCH