Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak jsem byl na Slovensku taky trochu v lázních.

25. 06. 2016 10:09:41
Lázně neslouží pouze k doléčování zdravotních neduhů, lze je využít také k odpočinku a nabírání sil. Škoda toho nevyužít, když vám celý rekondiční pobyt hradí zaměstnavatel. Však i takoví se najdou.

VŠECHNY OBRÁZKY JSOU KLIKACÍ.

Lázně Lúčky leží v naprosto klidném prostředí pod Chočskými vrchy. Autobus tam má točnu. Žádný blázinec Karlových Varů. Svoji siluetou připomíná zaoceánskou výletní loď. I s komínem.

article_photo

Bratři Slováci nás přivítali po svém...sekerkama.

article_photo

Děvčata byla přívětivější a na uvítanou nám zazpívala

article_photo

a když nám i zatancovala, neměl jsem problém si před nimi kleknout.

article_photo

...abych to upřesnil...měli jsme štěstí, právě probíhal program k otevření lázeňské sezóny. Vystoupením přispěly i temperamentní jižanky.

article_photo

No řekněte, nebyly kouzelný?

article_photo

Opravdu to byly jedničky

article_photo

I když někdo prst schoval pro jistotu i s celou dlaní.

article_photo

Hvězdou večera byla na Slovensku velice populární Beata Dubasová...na poznámku k jakému účelu ji budu fotit odpověděla...Vybertě nějakú peknú...tak jsem ji obšlapoval na podiu. Ani nemrkla.

article_photo

Stěžoval jsme si rozhodně nemohli, všude vládnul duch bratrské družby Lázeňský turista si připadal jako doma.

article_photo

Lázně nejsou jen procedury a vysedávání u piva, a tak jsem rozehrál partii výletů do okolí.

article_photo

Nejbližší město je Ružomberok. Ústředním motivem horního náměstí je socha Andeje Hlinky. Kdo si jen spojí s hlinkovými gardami, tak jen připomenu, že zemřel v roce 1938.

article_photo

Z pohledu od spodu leží náměstí na jakýchsi novodobých hradbách.

article_photo

Na okraji města stojí továrna na zpracování dřeva, patrně pro papírenský průmysl. Kolem protéká řeka Váh a projíždí vlaky směrem na Košice, případně Žilinu.

article_photo

O pár kilometrů na sever jsem vyfotil noblesnější dominantu, Oravský zámok.

article_photo

Ke Slovensku patří skanzeny lidové tvořivost. Kousek nad městem je to Vlkolinec. Od roku 1993 je zapsán ne seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

article_photo

Vlkolinec neni jen název vymalované vesnice, ale také vrchu na ní.

article_photo

Domečky jsou obývané...oni předci tušili, že mezi nimi je třeba potomkům nechat místo na auto.

article_photo

Další skanzen Zuberec. Hezky z kopce dolů.

article_photo

Skanzen je mnohem rozsáhlejší a často se jedná přímo o komplexy.

article_photo

S ulicemi

article_photo

a jednopatrovými domy.

article_photo

Do každého obydlí lze nahlédnout. Vybaveno je podle toho, jaký postavení majitel měl. Zde vysoké.

article_photo

zde to taky ještě šlo, včetně pálenky pro domácí a hosty.

article_photo

Hlavně když bylo kde a co uvařit.

article_photoarticle_photo

No zde teda fakt nic moc, to už neni ani postavení.

article_photo

Některé exponáty mě obzvlášť oslovily...hezky vyvětraný...

article_photo

krásně naducaný...to by se spalo.

article_photo

Všechna stavení byla vzorrně popsána...jen některým popiskám jsem zaboha nerozumněl.

article_photo

Kdo je spíš na techniku, pak bych doporučil strávit minimálně den na Horehronské úzkorozchodné železnici.

article_photoarticle_photo

Ne všude se však rozmazlený turista dostane autem. Někde je to přímo zakázaný. Pak mu nezbyde

article_photo

než šplhat. Nejlépe soustavou lanovek. Tato je samoobslužná na tlačítko jako výtah

article_photo

a pohled z ní je strašidelný.

article_photo

Po několika lanovkových přestupech...nejvyšší dosažené místo doprovodného lázeńského programu. Samozřejmě Nízké Tatry.

article_photo

Odspodu si neznalý turista říká, jestli se tam dá vůbec vyšplhat...aby nahoře potkal stavební traktor...Nutno říci, že stavební činností je vrch poněkud zdevastován.

article_photo

Raději přidám několik panoramat.

article_photoarticle_photoarticle_photoarticle_photoarticle_photo

Hned na úpatí pohoří si nenároční horalé staví skromná sídla, propojená asfaltovými cestami s veřejným osvětlením.

article_photo

Zpět do lázní. O naše kulturní vyžití bylo dobře postaráno.

article_photo

Z balkonu jsem měl excelentní výhled a

article_photo

kdo si chtěl připadat jako u moře, mohl do rána poslouchat nedaleký vodopád.

article_photo

Musím se přiznat, před ním jsem rád pózoval.

article_photo

Ale teď už mě čeká další výlet, tentokrát na kole.

article_photo

Předchozí fotoreportáž PŘIJELA K NÁM PASRNÍ MAŠINKA a MALÁ MOTORKOVÁ SLEZINA

Autor: Jaromír Šiša | sobota 25.6.2016 10:09 | karma článku: 39.31 | přečteno: 1741x

Další články blogera

Jaromír Šiša

Rozkvetlý zámek v Jaroměřicích nad Rokytnou a zastavení v Třebíči.

Zámek v Jaroměřicích nad Rokytnou ohromí na první pohled nejenom rozlohou. Třebíč neni jen noclehárna pro zaměstnance z nedaleké jaderné elektrárny v Dukovanech. Další dlouhé komentáře jsou zbytečné, oba příběhy tím nijak neutrpí.

20.9.2017 v 9:12 | Karma článku: 35.88 | Přečteno: 783 | Diskuse

Jaromír Šiša

Pohledy z nížky i výšky na tu naši promoklou svitavskou pouť.

Poznámka skvělého Josefa Kemra ve filmu Na samotě u lesa nejlépe vyjádřila pouťové počasí. Pro ty kteří film neviděli výrok uvedu...prší a prší. Počasí si nevybíráme, buď nám je a nebo neni dopřáno.

5.9.2017 v 10:08 | Karma článku: 38.45 | Přečteno: 1306 | Diskuse

Jaromír Šiša

V hlavní roli koně, kočáry a mistři opratí.

V počítačové době je poučné seznámit se s řemesly, která se mohou zdát zapomenuta. Díky české šikovnosti tomu tak neni. Jen na výrobu kočáru je jich třeba devět a možná i víc,což dokumentovala akce Josefkol 2017,

29.8.2017 v 9:10 | Karma článku: 37.69 | Přečteno: 972 | Diskuse

Jaromír Šiša

Cesta a zastavení útrpného a hrdelního práva. Hříchy ani staletí nezměnila.

K tomu se třeba přenést se do středověku a Tišnova. Nad městem tu našli základy šibenice a s nápadem byla cesta na světě. Mučení nemohl vydržet nikdo a když ano, pak jen čarodějnice a čaroděj, takže to vyšlo nastejno.

7.8.2017 v 11:18 | Karma článku: 39.60 | Přečteno: 1390 | Diskuse

Další články z rubriky Fotoblogy

Pavel Vrba

Splnění snu, zahaleného do mlhavého obrazu - část 2.

Všechny ty pohledy, oděny do prapodivného svatebního oděvu. Co k tomu lze vůbec napsat, když vše bylo již napsáno a vyjeveno.O své cestovatelské příhodě jsem už psal v posledních článcích.

24.9.2017 v 15:30 | Karma článku: 10.81 | Přečteno: 121 | Diskuse

Jiří Stratil

Okýnko ze tmy a do tmy

Díváme-li se zevnitř ven a nesvítíme-li, tak ze tmy do světla, a když za dne zvenku dovnitř, tak zase ze světla do tmy.

24.9.2017 v 11:21 | Karma článku: 4.23 | Přečteno: 102 | Diskuse

Pavel Kynčil

Na procházce - konečně slunce

Tak konečně vysvitlo a on se mohl vypravit na procházku v doprovodu svého letitého fotoaparátu - resp digitálního veterána. Ne že by byl tak starý, ale podle .........

24.9.2017 v 10:38 | Karma článku: 8.52 | Přečteno: 88 | Diskuse

Marek Trizuljak

Když si vás krajina vezme na kobereček

Malý fotoblog na prahu podzimu (Jen pošetilosti, přešlapy v oraništi, pár cvaknutí a několik slov ještě pošetilejších)

24.9.2017 v 8:40 | Karma článku: 15.93 | Přečteno: 196 | Diskuse

Klára Tůmová

Turistou v rodném městě - Ať žije Petřín

Tahle zacházka byla tak trochu náplast na zmařené Toulky časem do osmdesátek. Ale když už jsem těmto místům blíž než obvykle, co se nepodívat do dřívějších let aspoň letem světem? (Asi taky Toulky časem.)

23.9.2017 v 20:55 | Karma článku: 10.83 | Přečteno: 274 | Diskuse
Počet článků 361 Celková karma 38.41 Průměrná čtenost 3475

61 let ve volných chvilkách pro vlastní potěšení cestující, fotící a píšící.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.