Jaromír Šiša

Na vesnici byl tvrdý život, dnes už je to mnohem veselejší.

30. 11. 2015 9:11:47
Stejně jako je Praha stát ve státě, má podobný postavení i jedna vzorová vesnice na Moravě. Ponejvíce ji navštěvujou zahraniční turisti, ale rád bych s ní seznámil i našince a další turisty. Osobní návštěva je lepší než fotky.

Všechy fotky se po klikutí rozbalí v lepším rozlišení.

Leží v Brně na Kapucínském náměstí,

article_photo

to jest v místech, kde se setkává cesta od Zelnýho trhu s uličkou od Petrova.

article_photo

Je postavena na 120 metrech čtverečních a vede k ní úzká ulička, hned pod schodama Kapucínský krypty. Vesnice má 560 obyvatel, z toho se 180 hýbe a noví stále přibývají. Mapuje život v 19.století, včetně lidových řemesel, mnohdy už zapomenutých. V přízemí expozice si návštěvník jistě rád prohlídne i mechanický betlém. Teď se to zrovna obvzlášť hodí.

Vraťme se tedy do časů, kdy se do vozů zapřahali koně, krávy, bejci, kozy, případně lidé a

article_photo

dřevěný cisterny se svařovaly obručí.

article_photo

Kráva žila s rodinou a kdo měl dvě, byl považován za honoraci.

article_photo

Někdo uživil s bídou jednu slepici a

article_photo

někdy nezbylo ani pro ni.

article_photo

Topilo se dřevem,

article_photo

a kácelo výhradně ruční technikou, a tak k základním dovednostem patřilo umět nabrousit sekerku.

article_photo

Dřevo se pak na několikrát sváželo. Děti se o starý a nemocný rodiče staraly a především jim pomáhaly. To je stejný jako dnes.

article_photo

Jedinou pohonnou jednotkou bylo vodní kolo. Především mlýnský.

article_photo

Vymlácený obilí

article_photo

se skládalo v mlýně. To pocítily především záda, zvlášť když ještě neexistoval brufén a

article_photo

rehabilitace byla teprve v plínkách.

article_photo

Zpět se pak přivezla mouka. Stejně tak do dnešních dnů přetrvalo, že při těžký fyzický práci se činila především mládež.

article_photo

Ti starší zase do něčeho bušili,

article_photo

ale nejdůležitější dřevo kovo tepec byl především bednář.

article_photo

Ženský měly zase svoje koníčky a

article_photo

převážně se zabývaly svoji nejoblíbenější činností, což přetrvává taky do dneška.

article_photo

Pokud někdo stavěl chatu, pomáhala mu celá vesnice.

article_photo

K prodeji na nákupu sloužily řetězový trhy.

article_photo

Lidé se tehdy vůbec sdružovali nějak důvěrněji.

article_photo

Čas na zábavu je nedílnou součástí každý doby. Obětí se stávalo prase a někdy i bejk.

article_photo

K zábavě patří taneček, rytmy a pohyby byly však o trochu jiný, než je tomu dnes.

article_photo

A samozřejmě trošku toho občerstvení. Alergeny se ještě neudávaly a jako místo původu potravin se udával přímo majitel. Z nařízení zemskýho hejtmana byly hospody nekuřácký, zvláště pak na vesnici. Povšimněte si nejdůležitější osob vlevo.

article_photo

Všechno dohromady pak dalo na povedenou vesnickou veselici.

article_photo

Staří kamarádi pokecali

article_photo

a šli zase po svým nebo za svou.

article_photo

Zvláštností je, že v této moravský vesnici už tehdy na její chod dohlíželi japonští manažéři,

article_photo

a to bedlivě.

article_photo

Však si za to nechali platit nejenom v naturáliích, aby měli na důstojnou zábavu.

article_photo

Pokud nebyly žně, v neděli se nepracovalo. Pro tyto případy měla každá vesnice kostel.

article_photo

a tak si všichni tak nějak žili,

article_photo
article_photo

pod dohledem i v symbióze se svoji vrchností a kromě aut, elektřiny, plynu, řetězců, lékáren a televize jim vlastně nic nescházelo.

article_photo

Související fotoreportáž DVA SKANZENY a dále nabízím PUTOVÁNÍ PO KORSICE.

NEJNOVĚJŠÍ FOTOREPORTÁŽ SLAVKOV BITVA TŘÍ CÍSAŘŮ

Autor: Jaromír Šiša | karma: 38.83 | přečteno: 1714 ×
Poslední články autora