Jaromír Šiša

O pivu a guláši, co mysl povznáší.

21. 07. 2015 10:40:48
A když k tomu přijedou veteráni, atmosféra je dokonalá. Snad každý se rád baví. Navíc lze zábavu snadno spojit s další oblíbenou činností, na cokoliv a kohokoliv si společně zanadávat. Pivní slavnosti se k tomu přímo nabízí.

Ještě ráno svitavské náměstí nevykazovalo známky pozdvižení,

ale jakmile slunce začalo pronikat do podloubí,

začali se sjíždět první návštěvníci. Nejdříve samostatně,

později ve skupinách.

Na pořádek dbala dopravní policie. Chránila, pomáhala a především ukazovala.

Hádání s policajty nevymyslela naše generace, základy položila už první republika.

Stačila však jedna ženská, pozornost byla otupena a

nakonec mě málem přejel.

article_photo

Pokud některý účastník neměl povinný vybavení

byl dostižen, předstižen a postižen.

Pro vážnější případy byla v pohotovosti technika.

Někteří přijeli s vybavením na celý víkend,

jiní na celý týden a

všichni dohromady rozzářili už tak barevné náměstí dalšími barvami.

article_photo
article_photo
article_photo

Na velikosti nezáleželo.

Kdo měl málo místa, bylo povoleno zacouvat pod oblouk. Samostatná fotoreportáž o dlouhých autech zde

article_photo

Orgán na to dohlídnul.

Naleštěnýma barvama svítilo i motooddělení.

article_photo

...jako na vojně, hezky nádrž vedle nádrže.

Když všichni dojeli a došli, začalo se soutěžit. Stačilo si vyzvednout třetinkový půllitr a hodnotit stánek od stánku. Člověk pak mohl klidně zapomenout, kde vlastně bydlí a

a platit regulační poplatky, i když byly už zrušeny.

Pivní slavnosti nerozlišujou věk,

i ti nejmladší už na tatínkovo pivo se zájmem pokukovali,

všem ale načepujou dobrou náladu a

každý si může vybrat druh piva, který mu vyhovuje, což je zřejmé.

Limitem samozřejmě neni ani výška, snad pouze pro fotografa, pokud fotí od bot k čepici.

Tak samozřejmě, vždy se najdou vyjimky.

Pivo je močopudné, což platí pro každého. Příště se možná na závěr uskuteční anonymní soutěž v obloučcích.

Součástí dne byla soutěž ve vaření guláše s mezinárodní účastí.

Jen nevím proč Maďaři přivezli langoše. No možná vím, maďarský guláš se vaří o hodně jinak než si myslíme. S tím našim maďarským nemá moc společnýho.

Ten náš potřebuje barvu

article_photo

a co si budeme povídat, česneku neni nikdy dost.

Jako přísadu lze zvolit, třeba hlávku zelí, která se pak nakrájí jako příloha. Chutná báječně.

Nejpálivější měli samozřejmě hasiči.

Nejsme však žádní barbaři, podávala se také duševní strava, ať už na hlavním podiu nebo na vedlejší scéně.

Muži jsou velice soutěživí, a tak pokud některým manželkám na stadionu došla trpělivost, mohly kondičně navštívit muzeum praček. Jedno z největších, ne-li největší u nás

a v chládku pak třeba i zavzpomínat.

Sečteno a podtrženo, spokojeni nakonec odjížděli všichni,

article_photo
article_photo

jen ti Američané tu chtěli dočasně postavit základnu, jak je jejich zvykem.

Když však viděli, jak se k věcem stavíme, odjeli nakonec taky.

jo abych nezapomněl, máme ve Svitavách samozřejmě také pivovar a výborný pivo.

Další fotoreportáže Motorky, auta a lokomotivy Barvy přírody Lidice

Autor: Jaromír Šiša | karma: 38.72 | přečteno: 1677 ×
Poslední články autora