Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Lidice. Neni smutnějšího psaní a focení.

28. 06. 2015 12:33:57
Nacistická ideologie udělala z lidí bestie. Důkazem a mementem mori byly, jsou a budou Lidice. Měly zmizet z povrchu zemského, stal se však pravý opak. Odkaz Lidic stále žije a stal se pro celý svět symbolem nacistické hrůzovlády.

Po atentátu na Reinharda Heydricha byla 10.června 1942 obec Lidice po rozkazu K. H. Franka vypálena a důkladně srovnána se zemí. Za tento čin se už viděl na Heydrichově místě. 173 mužů bylo zastřeleno okamžitě, později popravili i ty, kteří zrovna nebyli přítomni. Ženy převezli do koncentračního tábora v Ravensbrücku a děti z velké většiny zavraždili.

Smutné putování začíná v nových Lidicích u Galerie.

a pokračuje ulicí nebo spíše alejí 10. června,

přes parkoviště až na samotné místo kruhového Památníku Lidice.

V průčelí oblouku jsou umístěny pískovcové reliéfy s názvem Osvobození žen z koncentračního tábora, Návrat do vlasti a Život v mírových Lidicích.

Východní křídlo tvoří Muzeum s multimediální expozicí s projekcí. Jsou tu umístěny fotky popravených a do stěny zaznamenány jména všech popravených. Smutné prohlížení a čtení.

Po sejití schodů kolem výstavní galerie Im Memoriam

se otevře celý areál. V katastru bývalých Lidic je tráva je pečlivě stříhána.

První zastavení je smutné ze všeho nejsmutnějšího. Patří lidickým dětem. Dnes tu stojí 42 dívek a 40 chlapců. Pokud se podařilo zjistit, tak s tváří z roku 1942.

Tragický osud lidických dětí lze pouze těžko popsat, emocí neni ani po letech zbaven žádný normální člověk. Devět jich bylo dáno na převýchovu do Německa. Sedm nejmenších bylo umístěno v Praze v německém dětském domově. Ostatní byly usmrceny výfukovými plyny v nákladních autech. Bylo jim od roku a půl do 14 let.

Dnes tu stojí 42 dívek a 40 chlapců. Jejich matky, babičky, tety...byly odvezeny do koncentračního tábora Ravensbrück. Po válce se vrátilo 143 žen a po vypátrání i 17 dětí.

Vzkazy do nebíčka jim tu zanechávají současní vrstevníci.

Dalším zastavením je světově známý symbol. Jméno Lidice nese mnoho měst po celém světě. Třeba v USA, Mexiku, Brazílii nebo Izraeli. Občas jsou tímto jménem křtěny i děti.

Na desce pod ním je napsáno.

Základy Horákova statku, kde bylo zastřeleno 176 místních muži. Popravčí četu přivezli z rodného města Heydricha.

Právě v těchto místech. Hrůzostrašná metodika barbarského činu jen vše dokresluje. Nejdříve byly na zeď umístěny matrace, aby odrážející kulky nezranily popravčí četu. Potom postupně před zastřelené nahnali další muže a popravčí četa učinila krok vzad...

Zde stála škola.

Navěky ji kropí slzami plačící žena.

Symbolicky jsem tu zastihl...školáky.

V těchto místech stál kostel. Základy jsou zachovány stejně jako u školy.

Na místě starého hřbitova jsou stále hroby.

S trvale obnovovanou vzpomínkou. Zde se smutná procházka

obrací na cestu zpět.

S pietním areálem sousedí naproti parkovišti Růžový sad. Převládá červená barva.

Na cestě nelze minout tento ukazatel. Do rozcestníku smutku ještě patří moravské Javoříčko, Český Malín na Ukrajině, Oradour-sur-Glane ve Francii, Ostrý Grůň na Slovensku, Marzabotto v Itálii a mnoho dalších míst, které nacisté ve své nelidské krutosti a pýše chtěli vymazat z mapa. Ostatně chtěli vyvraždit celé národy.

Jestli lze vůbec mít v této tísnivé atmosféře z něčeho radost, pak ze skutečnosti, že mladá generace nezapomíná. Je dobrým a hlavně častým zvykem, že novomanželé začínají svoji společnou pouť právě zde. Byl jsem také svědkem přítomné svatby.

Lidé v nových Lidicích už žijí svým současným životem, jako všichni ostatní. Aby to tak mohlo být i nadále, nesmíme zapomínat. Každý občan České republiky by měl toto místo navštívit a troufám si říct, že dobrovolně povinně...

Tématický článek o generálu Eliášovi

Autor: Jaromír Šiša | neděle 28.6.2015 12:33 | karma článku: 37.31 | přečteno: 1090x

Další články blogera

Jaromír Šiša

Rozkvetlý zámek v Jaroměřicích nad Rokytnou a zastavení v Třebíči.

Zámek v Jaroměřicích nad Rokytnou ohromí na první pohled nejenom rozlohou. Třebíč neni jen noclehárna pro zaměstnance z nedaleké jaderné elektrárny v Dukovanech. Další dlouhé komentáře jsou zbytečné, oba příběhy tím nijak neutrpí.

20.9.2017 v 9:12 | Karma článku: 35.88 | Přečteno: 783 | Diskuse

Jaromír Šiša

Pohledy z nížky i výšky na tu naši promoklou svitavskou pouť.

Poznámka skvělého Josefa Kemra ve filmu Na samotě u lesa nejlépe vyjádřila pouťové počasí. Pro ty kteří film neviděli výrok uvedu...prší a prší. Počasí si nevybíráme, buď nám je a nebo neni dopřáno.

5.9.2017 v 10:08 | Karma článku: 38.45 | Přečteno: 1306 | Diskuse

Jaromír Šiša

V hlavní roli koně, kočáry a mistři opratí.

V počítačové době je poučné seznámit se s řemesly, která se mohou zdát zapomenuta. Díky české šikovnosti tomu tak neni. Jen na výrobu kočáru je jich třeba devět a možná i víc,což dokumentovala akce Josefkol 2017,

29.8.2017 v 9:10 | Karma článku: 37.69 | Přečteno: 972 | Diskuse

Jaromír Šiša

Cesta a zastavení útrpného a hrdelního práva. Hříchy ani staletí nezměnila.

K tomu se třeba přenést se do středověku a Tišnova. Nad městem tu našli základy šibenice a s nápadem byla cesta na světě. Mučení nemohl vydržet nikdo a když ano, pak jen čarodějnice a čaroděj, takže to vyšlo nastejno.

7.8.2017 v 11:18 | Karma článku: 39.60 | Přečteno: 1390 | Diskuse

Další články z rubriky Fotoblogy

Pavel Vrba

Splnění snu, zahaleného do mlhavého obrazu - část 2.

Všechny ty pohledy, oděny do prapodivného svatebního oděvu. Co k tomu lze vůbec napsat, když vše bylo již napsáno a vyjeveno.O své cestovatelské příhodě jsem už psal v posledních článcích.

24.9.2017 v 15:30 | Karma článku: 10.81 | Přečteno: 117 | Diskuse

Jiří Stratil

Okýnko ze tmy a do tmy

Díváme-li se zevnitř ven a nesvítíme-li, tak ze tmy do světla, a když za dne zvenku dovnitř, tak zase ze světla do tmy.

24.9.2017 v 11:21 | Karma článku: 4.23 | Přečteno: 102 | Diskuse

Pavel Kynčil

Na procházce - konečně slunce

Tak konečně vysvitlo a on se mohl vypravit na procházku v doprovodu svého letitého fotoaparátu - resp digitálního veterána. Ne že by byl tak starý, ale podle .........

24.9.2017 v 10:38 | Karma článku: 8.52 | Přečteno: 88 | Diskuse

Marek Trizuljak

Když si vás krajina vezme na kobereček

Malý fotoblog na prahu podzimu (Jen pošetilosti, přešlapy v oraništi, pár cvaknutí a několik slov ještě pošetilejších)

24.9.2017 v 8:40 | Karma článku: 15.93 | Přečteno: 195 | Diskuse

Klára Tůmová

Turistou v rodném městě - Ať žije Petřín

Tahle zacházka byla tak trochu náplast na zmařené Toulky časem do osmdesátek. Ale když už jsem těmto místům blíž než obvykle, co se nepodívat do dřívějších let aspoň letem světem? (Asi taky Toulky časem.)

23.9.2017 v 20:55 | Karma článku: 10.83 | Přečteno: 273 | Diskuse
Počet článků 361 Celková karma 38.41 Průměrná čtenost 3475

61 let ve volných chvilkách pro vlastní potěšení cestující, fotící a píšící.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.