Jen tak naokolo zafotit si do Pardubic.

Stotisícové město, familiérně zvaný Pardubky, ve zkratce psaný Pce. Je známý hokejem, perníkem a chemií. Z tohoto výčtu by se dalo usoudit, že moc k vidění tam zrovna neni. Opak je však pravdou. Kdo nevěří, ať tam rozhodně běží.

Lokalizovat město v Polabské nížině neni problém. Jako záchytný orientační bod slouží ze všech stran Kunětická hora, známá pod názvem Kuňka.

Hned pod ní je perníková chaloupka s muzeum perníku,

včetně perníkový kuchyně s horkovzdušnou troubou. Doporučuju návštěvu s dětmi. Zvlášť Mařenkám a Jeníčkům.

Toulal jsem se pouze středem města s výchozím bodem od fontány vedle divadla.

Pak už stačí pár metrů přes přechod nebo podchodem

na Pernštýnský náměstí

a pomalu obejít.

až k radnici.

Potom projít třeba tudy

a po pár metrech se nejdříve za zdí

a potom v plné kráse vynoří zámek,

ze všech možných pohledů.

další postup je na všech zámcích stejný. Hlavním vchodem na nádvoří.

Pak libovolně do podzemí,

přízemí,

případně do pater po schodech

nebo výtahem.

Pokud se někomu zatočí hlava,

...východ je stejný, jen v obráceným směru.

Při trošce štěstí Vám do cesty vstoupí páv

nebo dokonce postojí za modelku

a ještě se nakrucuje.

Další cestu lze zvolit třeba pod oknem, který je zarostlý i zevnitř

a posedět venku,

za méně příznivého počasí vevnitř.

Po občerstvení pohled zpět

a jde se dál.

Ještě pár kroků uličkama,

zvednout hlavu,

ještě výš

a putování naokolo se uzavírá opět na náměstí.

Poslední ohlédnutí

a branou

zase zpět k divadlu

a do ruchu pěší zóny, která je zajímavá tím, že po celkové rekonstrukci radní překvapilo, že se do ni nevejdou dva trolejbusy vedle sebe, i když dráty jsou natažený. No chybička se za pár milionů vloudí.

...úplně bych zapomněl. Na závěr je nutné omrknout kde mají otevřeno

a krátké putování tak nějak vychutnat.

Další fotoreportáže Rododendronové koukání   Jeseníky   Litomyšl lázně ducha