V kočičím světě nehledejme vděk. Dělají si co chtějí, kdy to chtějí, jak to chtějí a samozřejmě s kým chtějí. Člověk jen musí být stále ve střehu, správně předpokládat přání a následně všechna splnit. Přístup k svému poslání však mají lehce rozdílný.
Kočka vládnoucí. Nejdříve si vyhlédnutou rodinu adoptuje, a pak šikanuje a podvádí. Třeba než se milostivě uvolní místo v posteli, jsou lidé nuceni do noci sledovat v televizi plácání z poslanecké sněmovny...tedy jestli se uvolní vůbec. Čas stravování se řídí podle pokynů, včetně Štědrovečerní hostiny a dárky se balí jen proto, aby v kupě papírů bylo dostatečné množství schovek. To je dárek pro sloužící. Povinností je samozřejmě, uzavřít kočičí úrazovku a penzijní připojištění.
Kočka vyčuraná. Vede dvojitý život. Na pár dnů klidně zmizí, aby se po návratu stala Bohem. Člověk se pak radostí může přetrhnout a kočičí plechovice okamžitě zamění za vybrané lahůdky, na které pro sebe nemá peníze. Přeborníky jsou zvláště kocouři v reprodukčním období. Když usoudí, že rod je zachován, vrátí se potrhaní, hladoví a dělají, že je to normální. Nažrat se, a pak pár dní spát, je běžné opatření. Návrat k normálu je oznámen oblizovací hygienou.
Kočka svobodomyslná. Před Vánocemi na dvorku začalo posedávat kotě. V přesvědčení, že to tak chce, se nám po pár dnech podařil venkovní odchytit. Škrábance a kousance nepočítám, jednali jsme přece nezištně v jeho zájmu. Nebo našem? V teple bylo fajn, návrat ven zdánlivě ani náhodou. Jenže vymýšlelo jen schovky a skočit na klín? To ani omylem. Významně se připomnělo pouze vyhrabáváním květináčů. Rodinná rada rozhodla... chybí mu pohlazení, a tak se ve vzácné chvilce druhé kočičí nepozornosti podařil odchyt vnitřní. Venku bylo hezky, tak proč dravce pro změnu nevypustit ven. Hladový se určitě pokorně vrátí.
...Až dnes ráno, po pár dnech marného čekání, se ozývalo volání o pomoc...jak jsme se domnívali. Katastrofický scénář velel aktivovat nejlepšího kočkolékaře a pomocí nejmodernější techniky okamžitě zahájit záchrannou akci. Už už se zdálo, že mi vděčně skočí do náruče...Poplach byl planý. Svižně vyběhlo z kouta do volného prostoru. Šlo pouze o test naší bdělosti...jestli ne přímo o srandu.
Život to sice neni materiálně komfortní, ale svoboda mu byla nadevše. Nějakou myš si chytí, občas se někde nažere se slepicemi a když bude nejhůř, vrátí se na známý dvorek. Tam bude vždy čekat něco k žrádlu. Ani k bezstarostnému životu nelze kočky nutit, vždy to bude podle nich....Nevděčnice jedny nevděčný.
Na správnost článku dohlížela kočka třínohá, vládnoucí a ještě k tomu vyčuraná. Kam chce, tam vyleze. Kam nechce ani se nehne.
související fotoreportáž Příběh kočky Návštěva ZOO další fotoreportáž Rozkvetlý komín
