Do Uhříněvsi přijela celá v bílém kondolovat i Naďa aneb když je

něčeho moc, tak startuju. Lidského osudu Ivety je mi upřímně líto a bylo mi jasné, že bude slušností nepustit na blog ani písmenko. Vždyť z nekonečného i nechutného přetřásání nemá nešťastná Iveta klid ani nahoře. Pod jednou fotoreportáží jsem si v diskuzi přečetl...Dnes je výročí, týden od odchodu mé ženy, národní umělkyně a Vy píšete taková témata? Národ to nezajímá! Podepsán Josef Rychtář. Raději věřím tomu, že vdovec s tím nemá nic společného a jedná se pouze o hloupý vtip vydávajícího se anonyma, jinak by hranice takového prohlášení přesahovala i tu nejmenší soudnost. Aby všemu nebyl konec, tak na tn.cz vyskočila zpráva, kterou uvádím dole v souvisejících článcích. Zmíněná hvězda reportáže a tajemná fanynka je ze Svitav a pro mě a ostatní Svitaváky nijak tajemná neni, naopak, je známou teatrální postavičkou. Říkáme ji Naděnka. Patrně se domnívá, že takto konečně prorazí pod světla ramp, když ji z X Factoru vypoklonkovali s verdiktem, že zpívat neumí. No a co, lze to i jinak. Ale co mnohem hůř, konečně jsem pochopil, jak se dá z kohokoliv udělat megastár alespoň dne a jakou moc má bulvár a sdělovací prostředky obecně. Toto umění patrně novináři studují víc, než solidní zpravodajství, jinak by se nad tímto divadlem jen trpce pousmáli, aniž by ho jakkoliv uchopili, natož udělali bombou večera aneb jak jsou ochotni živit se vysokoškolsky vzdělaní lidé. Je možné, že mnozí se mnou budou souhlasit, ale byla by mi hanba nahánět tím karmu.